Komedie

Příběhy o strašidlech byly, jsou a budou – a nejzajímavější je většinou odpověď na prostou otázku: jak se s nimi vůbec setkat, když ve skutečnosti neexistují. Příběh, který podle diváckého dopisu napsal Jiří Drejnar, přináší jednu z možných odpovědí.

Televizní muzikál z dílny Jaroslava Dietla. Tři horníci z různých koutů republiky chtějí zjistit, jací lidé žijí nad jejich razicím štítem na stavbě pražského metra. Vznikne z toho neuvěřitelný zpívaný příběh včetně trpaslíků a jiných kouzelných postav jezdících po eskalátorech metra.

Hrdinkou americké dobrodružné rodinné komedie je jedenáctiletá Nim, která žije se svým tátou Jackem na souostroví Fidži. Maminka oceánografka zahynula na moři, otec je vědec, studující plankton, a malé Nim se líbí, že žijí tak trochu jako robinsoni na utajeném ostrově, i když je se světem spojuje moderní technika. Nim si zatím vystačí s napůl ochočenými zvířaty a s dobrodružnými knihami o Alexi Roverovi. Jenže pak se táta nevrátí z výzkumné cesty a dcerka se rozhodne, že přivolá na pomoc svého milovaného hrdinu. E-mailovou adresu na něj má, netuší ovšem, že za odvážným dobrodruhem se skrývá neurotická čtyřicetiletá spisovatelka Alexandra Roverová, která trpí řadou fóbií. Přesto ji dívčino volání o pomoc donutí k tomu, aby překročila práh bytu a vydala…

Poté, co se inspektor Cruchot vypořádal s nudisty, zloději obrazů, navštívil New York a oženil se s bohatou vdovou Josefou, je četnický sbor v Saint Tropez razantně omlazen a on i jeho kolegové jsou posláni do výslužby. Přestože se starostlivá paní Cruchotová snaží manželovi penzi zpříjemnit, výsledkem nečinnosti je jeho rostoucí nespokojenost. Stejně se daří i ostatním penzionovaným četníkům. Když se Cruchot dozví, že jeho kolega Fougasse ztratil paměť a je v sanatoriu, rozhodne se ho s ostatními četníky unést a paměť mu vrátit…

Hlavní postavou příběhu je profesor Karas, vůdčí osobnost sdružení pro povznesení obecné morálky, vážený muž široko daleko známý nekompromisními názory, které lze shrnout jedinou větou – Mravnost nade vše. V tomto duchu vede nejen své žáky, ale železnou rukou diktátora také svou rodinu. Jednoho dne se však Karasovi ohlásí nečekaná návštěva. Jeho nemanželská dcera Věra, živý důkaz jeho mladické nerozvážnosti. Karas si uvědomí, že by mohla zcela zničit jeho „image“ bojovníka za mravopočestnost a rozhodne její existenci utajit. To ovšem netuší, že si Věra najde práci jako vychovatelka v jeho vlastní rodině. A pak už se všechno jen a jen zamotává. Zatímco Karasova dcera se zamiluje do sochaře Konráda, který pracuje na bustě pana profesora, do Věry se zamiluje mladý…