Komedie

Pierre Richard je majitelem firmy, která vyrábí laškovné pohlednice. Má jednu sekretářku, několik věřitelů a stále hluboko do kapsy. Nikdy neztrácí svůj šarm a smysl pro humor. Když se na riviéře seznámí s krásnou pohádkově bohatou blondýnkou, je jen otázkou času, kdy mu podlehne. Tak si to alespoň představuje…

Merel, svobodná porodní asistentka, už s muži skončila, ale její biologické hodiny neúprosně tikají. A ano, otěhotní. Avšak celá rodina se najednou zdá být těhotná. Její více než šedesátiletý otec Piet se právě stal znovu otcem se svou mladou partnerkou a její třiadvacetiletá neteř Eva je také v očekávání. Annet, Merelina starší sestra, která trpí syndromem prázdného hnízda, má manžela Thea, který chce jen cestovat, protože si myslí, že je ještě mladý na to, aby se stal dědečkem.

Claude Verneuil a jeho žena Marie jsou silně věřící katolíci. I přes svůj konvencemi svázaný život ale věří, že mohou změnit dobu a „zastavit čas“. Jejich odhodlání však postupně narušují vlastní dcery – jedna si vezme muslima, druhá Žida a třetí Číňana. Jedinou a poslední naději na „opravdovou“ svatbu v kostele mají u nejmladší dcery, která si domů přivede spořádaného katolíka Charlese. Jenže Claude s Marií brzy zjistí, že Charles bohužel není přesně tím zetěm, v jakého tolik doufali…

Petr se na taneční zábavě dvoří Janě . Jenže je to nesmělý nešika, nekňuba, bez valné naděje na úspěch. Sklidí jen posměch kamarádů, a tak se raději schová v přilehlé tělocvičně. Janě je Petra líto, a tak jde za ním. Jenže v tělocvičně je tma. Když dívka posléze dorazí domů, její přísná matka se zhrozí. Jana má roztrhané, špinavé šaty, zlomený podpatek, různé šrámy a odřeniny a vrchol všeho je, že jí chybí zlatá náušnice…

Mississippi, třicátá léta. Tři trestanci Everett Ulysses McGill, Pete a Delmar, vzájemně spoutáni, zdrhají z lapáku krajinou v naději na nalezení pokladu o výši 1 200 000 dolarů. Na cestě potkávají bluesmana Tommy Johnsona, který se k nim připojí a společně u místního hudebního vydavatele nahrají písničku, která se stane přes noc hitem jihu. Jenomže získat poklad a ve zdraví přežít extempore s Ku-Klux-Klanem a nesmlouvavé policejní pronásledovatele nebude zrovna hračka…

Francouzsko-dánská polární expedice objeví na nejsevernějším břehu Grónska tělo muže dokonale konzervovaného v ledovci. Je to nepochybně člen posádky francouzské lodi, která zde ztroskotala roku 1905. Zmrzlé tělo bylo dopraveno do Francie, kde se podařilo neznámého muže oživit. Pro bohatou rodinu Huberta de Tartas (Louis de Funes) je tato událost jen senzací a dalším úspěchem vědy. Ovšem pouze do té chvíle, kdy se zjistí, že zmrzlý Hibernatus je vlastním dědečkem manželky Huberta de Tartas. Hubert se chce příbuzného ponechat vědě, ale jeho žena Edmée chce naopak dědečka vrátit rodině. Ale komu vlastně nyní patří rodinná továrna?

Muzikant Jack (Michael Keaton) nevydělá moc peněz a jen tak tak uživí manželku a syna Charlieho. Chlapec by moc chtěl, aby s ním táta trávil víc času. Jenže to není tak jednoduché a Jack alespoň synkovi věnuje foukací harmoniku, o níž tvrdí, že je kouzelná. A je to právě její kouzlo, které dá syna a otce znovu dohromady. I když ne právě tak, jak by si oba asi nejvíce přáli…

V jihočeském městečku Kameňákov žije pestrá směsice lidí:: např. náčelník místní policie Pepa Novák, jeho žena učitelka Vilma a jejich děti, zdravotní sestra Julie a devítiletý syn Pepíček. Je tu ředitel školy Eda, který má pletky s Vilmou, odmítne přijmout mladého fyzikáře Adama, ale ochotně přijme fyzikářku Evu. Impotentní lord a majitel zdejšího zámku zase hledá rodinný poklad. Patří sem i místní továrník Kohn, kterému komplikují život manželka Sára, a hlavně neodbytná tchyně, a matka představená zdejšího kláštera, ve kterém se místo jeptišek ukrývají prostitutky a zloději na útěku…

Nenašel by se asi milovník starých komedií, který by neznal Jindru Benetku, Ádu Čuříka, Tondu Holouse, šplhouna Krhounka nebo časopis Řev septimy. Film Martina Friče měl úspěch hned po svém uvedení a dodnes se těší přízni diváků. Vznikl podle stejnojmenné hry, napsané podle knihy Jaroslava Žáka Študáci a kantoři. Její satirický duch ovšem způsobil autorovi ve své době řadu nepříjemností. Vše se tu točí kolem studentského časopisu Řev septimy, který napsal kdosi ze septimánů reálného gymnázia v Přívlakách, a který šplhoun Krhounek předal třídnímu učiteli. Vzbudil v profesorském sboru značné pozdvižení, protože poněkud humorných způsobem pojednával o jednotlivých členech profesorského sboru. Zatímco mladý profesor Bartoš a starý moudrý pedagog Gábrlík dokázali přejít celou věc s humorem, zbytek učitelského sboru zahájí…

Studentka textilní průmyslovky se chce vyrovnat ostatním děvčatům, a proto si vymyslí ideálního přítele, povoláním dokonce letce. Nepočítá ovšem s tím, že její kamarádky by se s ním chtěli také seznámit. Režisérovy představy o tehdejší mládeži byly dosti zjednodušené, ba svérázné, navíc posunutím vyprávění do diskotékového rytmu dává najevo, že nenabízí nic jiného než neškodnou zábavu.