Naučný

S konceptem art brut přišel ve čtyřicátých letech dvacátého století francouzský malíř a sochař Jean Dubuffet, jenž tímto pojmem označoval díla, která sbíral po blázincích, věznicích nebo zapadlých vesničkách. Spatřoval v těchto artefaktech skutečnou podstatu umění: ryzí tvůrčí touhu, bez příkras a doprovodných teorií. K jeho fascinujícím objevům patřila Aloise Corbazová, která malovala, jak je typické pro tento druh tvůrců, jen pro sebe, nikoliv pro ostatní. Veškerý význam a smysl art brut spočívá v tvůrčím procesu. Francouzský dokument představuje celou řadu nesmírně zajímavých umělců tohoto specifického žánru, či spíše podoby výtvarné tvorby. „Syrovému umění“ teď otvírají dveře i ta nejprestižnější muzea. Mezi nimi pařížské Centre Pompidou, kterému v roce 2021 věnoval skoro tisíc děl Bruno Decharme, jeden z nejvýznamnějších sběratelů…

Po kopí osudu, známém rovněž jako svaté kopí, prahli císař Konstantin, Napoleon i Hitler. Je jednou z nejvíce fascinujících relikvií v historii náboženství, protože s ním prý římský legionář Longinus probodl bok Ježíše Krista po jeho ukřižování. Tento dokument se vydá do Jeruzaléma, Paříže nebo Vídně, aby v kombinaci s vědeckými výzkumy a zkoumáním historie probádal dva tisíce let starou historii tohoto mimořádného artefaktu.

Kdo je Radkin Honzák? Je jedním z nejlepších a nejdéle sloužících psychiatrů a psychoanalytiků na světě. Je tím, komu se dnes říká influencer: V osmasedmdesáti stále aktivně pracuje na třech klinikách, píše velmi čtený blog a vydává obor popularizující knižní bestselery. Je s oblibou zván do diskusních pořadů a s „cirkusem vědění“ objíždí republiku i zahraničí. Jeho projev je srozumitelný a vábivě autentický. Mluví tak zvaně „naplacato“. Je fascinující kolosální mezioborovu erudicí. Jako jeden z prvních se veřejně začal věnovat i psychosomatické medicíně a po padesáti letech to dotáhl až k sepsání psychosomatické prvouky. Pro mnoho tvůrců, kteří ho využívají ve svých projektech, je nebezpečný tím, že odpovídá přesně na to, na co se ptají. Nikdo se ho ale, zatím, nezeptal…

Pastor Jiří Dohnal a jeho působení v Rovinji.

A Hajdú-Bihar megyei Hajdúdorogon az egykori zsoldos katonák – a hajdúk – fegyveres szokását őrzi a Krisztus-katonaság hagyományának közössége. Húsvétkor Nagypéntektől a nagyszombati Feltámadásig kardos legények feszes vigyázzban őrzik Krisztus sírját; majd a vasárnapi pászkaszenteléssel fejeződik be a három napos szolgálat. Előtte hetekig gyakorlatoznak, hiszen a menetelés, alakzatok, őrtállás embert próbáló feladat, kell hozzá a testi és lelki erőnlét, mivel van, hogy másfél órán át kell fegyelmezetten, mozdulatlanul szolgálniuk. Az alakzatok nincsenek leírva, a tudást az egymást követő vezetők, a káplárok szájhagyomány útján adják tovább generációról generációra. A Feltámadás örömét a szimbolikusan díszített kalács, a „pászka” megszentelésével, megvágásával fejezik ki. „A Krisztus-katonaság hagyománya Hajdúdorogon” 2016-ban került felvételre a Szellemi Kulturális Örökség Nemzeti Jegyzékére.