Ostatní

Šokující tornádo ve státě Iowa v červenci 2019, nezadržitelný chaos v Ottawě a Mississippi, smrtící hurikány a ničivé povodně v Marylandu a Texasu. Můžeme krok za krokem sledovat, jak vznikají extrémní meteorologické situace naší doby vedoucí ke katastrofám, a také se dozvíme, jaký mají vliv na životní prostředí.

Tato série začíná tam, kde Druhá světová válka: Bitvy o Evropu končila. Každá epizoda se zaměřuje na legendární bojiště a odhaluje kruté boje a bitvy na život a na smrt, kterým čelili vojáci ve 2. sv. válce. Každý poutavý příběh odvyprávíme od příprav a prvního kontaktu s nepřítelem až po okamžik, kdy jedna nebo druhá strana dosáhne průlomu, za který bojovala – nebo je nucena přiznat porážku. Od severní Afriky po severní Evropu a od Středozemního moře až po Pacifik, tato série odráží obrovskou rozmanitost podmínek, s nimiž se vojáci v prvních liniích celého světa museli vypořádat se smrtícím nepřítelem během šesti let 2. světové války.

Do dobrodružných výprav za poklady se žene americká archeoložka Sydney Fox se svým poněkud zbrklým a nešikovným asistentem Nigelem Bailey. V každém díle se vydávají po stopách nějakého vzácného artefaktu, pokladu. V cestě jim však vždy stojí zloději pokladů, kteří chtějí poklad prodat. Nesmí chybět ani jejich sekretářka Claudia – mladá rozmazlená dcera boháče. Ve třetí řadě jí nahradila Karen Petrushky, která se více podobá stereotypnímu standardu „sexy sekretářky“.

Od Hitlerova vzestupu k moci v roce 1933 po jeho smrt v roce 1945 žily miliony Němců pod vládou historicky nejznámějšího autoritářského režimu zodpovědného za systematický útlak, přesídlování a vraždy milionů lidí. V této sérii prozkoumáme realitu všedních dní života v nacistickém Německu, jak lidé žili a jak se zotavovali ze zkušenosti života pod nacismem. Jde o příběh života v Hitlerově Říši – a volných chvil, vzdělávání, náboženství, násilí a smrti.

Slunce obíhá kolem Země – tento světonázor řeckého astronoma Ptolemaia byl více než 1500 let považován za nezpochybnitelnou pravdu. Dokonale zapadal do křesťanského pohledu na svět, podle kterého Bůh stvořil Zemi jako střed celého vesmíru. Ale v ptolemaiovském kalendáři se data a roční období nepřehlédnutelně rozcházela. Papež požadoval jeho reformu. A dostal více, než si představoval. Astronom a učenec Mikuláš Koperník, který byl přepracováním kalendáře pověřen, už dávno předtím objevil něco naprosto převratného a revolučního. Jeho zjištění byla správná a pravdivá, přesto představitele křesťanské víry vážně popudila. Objev, že Země ve skutečnosti obíhá Slunce, byl nebezpečný. Měl Koperník zveřejnit své výpočty, nebo se raději dále držet toho, co se hlásalo v kostele?