Ostatní

Teprve dvaadvacetiletý mladík v černém baretu a přiléhavém tmavém obleku sedí na palubě letadla letícího z Petrohradu do Paříže. Píše se rok 1961 a Rudolf Nureyev, člen vyhlášeného Kirovova baletu, který tehdy ještě nebyl povýšeným člověkem ani legendou, poprvé cestuje za hranice Sovětského svazu. Pařížský život Nureyeva uchvátí a mladý tanečník do sebe zatouží vstřebat co nejvíce z kultury, umění a hudby, jež toto oslňující město nabízí. Ale důstojníky KGB, kteří ho sledují na každém kroku, začne jeho chování i přátelství s mladou Pařížankou Clarou Saintovou čím dál více znepokojovat. Když se na něj nakonec obrátí s šokujícím požadavkem, je Nureyev nucen učinit zlomové rozhodnutí – takové, které může změnit kurz jeho života navždy a vystavit jeho rodinu i přátele…

Jako nemluvně odložila mladá Oksana Denise do babyboxu. O šestnáct let později s ním i přes zákaz utíká z dětského domova, aby mu vynahradila zanedbanou péči. Denis však netuší, jakou cenou bude přízeň matky vykoupena. Křehký chlapec má totiž jednu atypickou vlastnost, kterou se Oksana nebojí využít.

Wardi, jedenáctiletá palestinská dívka, žije s celou svou rodinou v uprchlickém táboře, kde se i sama narodila. Její milovaný pradědeček Sidi byl jedním z prvních lidí, kteří se po vyhnání z domova v roce 1948 v táboře usadili. Když jí pradědeček Sidi předá klíč od svého původního domu v Galileji, dostane Wardi strach, že už se nejspíše vzdal všech nadějí na návrat domů. Aby svého pradědečka ukonejšila, obchází celý tábor a sbírá vzpomínky a svědectví od všech generací své rodiny.

Lara je trans žena, která se narodila s tělem a jménem chlapce. Podstupuje hormonální a chirurgické procedury, které z ní udělají ženu. Zároveň se zapisuje na prestižní baletní školu, kde si chce splnit sen a stát se tanečnicí. Jeden z nejsilnějších motivů Dívky, od kterého režisér Lukas Dhont od začátku do konce neuhýbá, je ten, že všichni z Lařina okolí, ať už doma či ve škole, plně podporují její touhy a snahy. Její rodina se přestěhovala do jiného města, aby Lara mohla chodit na baletní školu, její učitelé k ní přistupují úplně stejně jako ke všem ostatním studentům a studentkám, její otec pečlivě sleduje léčbu a doprovází ji na schůzky s lékaři a pokládá konstruktivní otázky. Síla filmu z velké části vychází z drsné pravdy: všechna tato podpora Laře…

Od univerzitního románku po manželství a narození prvního dítěte, mladý pár z New Yorku zažívá na své cestě nečekané zvraty, které se odráží jako ozvěna napříč kontinenty a životy ve snímku Life Itself. Režisér a scénárista Dan Fogelman („Tohle jsme my“) zkoumá radosti i strasti každodenního života v multigenerační sáze s hvězdným obsazením včetně Oscara Isaaca, Olivie Wildeové, Antonia Banderase, Annette Beningové, Olivie Cookeové, Sergia Peris-Menchety, Laiy Costové, Alexe Monnera a Mandyho Patinkina. Film, který se odehrává v New Yorku a španělské Carmoně, oslavuje lidský život s humorem, bolestí i láskou.

Bývalý vyhazovač a drobný podvodníček Tony „Pysk“ Vallelonga (Viggo Mortensen) má mezi newyorskými Italy pověst chlápka, který dokáže vyřešit každou šlamastyku. Slavný černošský klavírista Dr. Don Shirley (držitel Oscara® Mahershala Ali) si ho proto najímá jako řidiče a bodyguarda na turné po divokých státech amerického Jihu 60. let. Tony je horkokrevný, ne moc vzdělaný, ale o to mazanější. Nade vše miluje svoji ženu (Linda Cardellini) a smažená kuřata. Dr. Don je jeho protikladem: kultivovaný génius jemných mravů a pevných zásad. Aby společně překonali nástrahy, musí si k sobě oba tvrdohlaví muži najít cestu skrz předsudky a humorné přešlapy. Originální komedie Zelená kniha získala získala tři Oscary včetně sošky pro Nejlepší film. Režisér Peter Farrelly (Blbý a blbější; Já, mé druhé já a Irena; Něco na té Mary je) se inspiroval příběhem skutečného přátelství a natočil jeden…

Freddie Highmore si zahrál George, osamělého puberťáka odevzdaného osudu, který se dostal až do posledního ročníku střední školy bez toho, aniž by hnul prstem. George se spřátelí se Sally (Emma Roberts) – krásná a komplikovaná dívka v něm vidí svou spřízněnou duši…

Ellie Hartmanová je zručná řemeslnice, která vyrábí ve svém maloměstském pekařství vyhlášené vánoční koláčky. Jednoho dne sem z velkoměsta zavítá nový generální ředitel Nick Carlingson, který překypuje nápady na modernizaci směřujícími k propuštění řady zaměstnanců. Ellie chce Nicka během jeho návštěvy naučit nejen to, jak upéct její proslulé cukroví, ale také mu ukázat, že úspěch podnikání závisí především na lidech, nikoli na strojích. Zatímco se Nick setkává s dalšími zaměstnanci i obyvateli městečka a navštíví potravinovou banku, začne vidět všechnu tu laskavost, která zde mezi lidmi panuje. Přestože pomalu mění svůj tvrdošíjný postoj, nic jej nepřesvědčí o tom, že automatizace není lepší. Ellie, která se ze všech sil snaží dosáhnout vlastních snů o podnikání, se začne do Nicka zamilovávat, přestože…

Ratna odejde do Bombaje pracovat jako domácí služka k Ashwinovi, muži z bohaté rodiny. Ačkoli se může zdát, že Ashwin má vše, vzdal se svých snů a je tak nějak ztracený. Na druhou stranu, Ratna, která v podstatě nemá nic, je plná naděje…

Když krásná hollywoodská herečka získá roli slepé ženy v nemocničním hororu z dílny výstředního německého režiséra, ani ve snu by ji nenapadlo, že podlehne svému znetvořenému hereckému protějšku… Na natáčení artového hororu zažívá krásná hollywoodská herečka hodně nepříjemné chvilky. Hraje slepou ženu a její film se otevřeně zaobírá znetvořením. Produkce dokonce obsadí několik postižených herců včetně Rosenthala, nervózního komika se zohyzděnou tváří. Mabel má zpočátku problém se s ním ztotožnit, ale když se jejich postavy sblíží před kamerou, herci udělají to samé za i ní. A zatímco štáb ve snaze o zachování politické korektnosti našlapuje po špičkách a kolem opuštěné nemocnice, která slouží jako zázemí produkce, se šíří zvěsti, hranice mezi realitou a fikcí se začnou stírat…