Podobenství

Hradní kastelán se ve svých divokých snech proměňuje v opovrhovaného, ponižovaného šaška, jehož deptá panovačná královna. Režisérka Věra Chytilová si tu pohrává s téměř dokumentárním vylíčením „reality“ a divadelně stylizovanými vizemi, v nichž vládne červená barva. Námět poskytla stejnojmenná divadelní hra Bolka Polívky, jejíž podobu však režisérka často přesahuje, zvláště pak k satirickému vyhrocení, v němž nahlíží naši nedávnou minulost, ztrapnělé poklonkování před mocnými a bohatými tohoto světa.

Jako dryáčnické pouťové představení se otevírá slavné tragikomické podobenství pánů Josefa Škvoreckého a Evalda Schorma. Prý je inspirovala zprávička o kostelníku, jenž se v kterési zapadlé vsi vydával za faráře – a úspěšně tam vystupoval jako sluha boží. Stejně začíná i tento film, ovšem jeho poselství záhy přerůstá v konflikt mezi duchovní posláním a despotickou světskou mocí. Místní Předseda vyzývá samozvaného Faráře k dialogu, ovšem s tím, že vedoucí role mu zůstane zachována. Výtečně napsaný příběh strhává i výtečně napsanými rozmluvami, které hýří četnými paradoxy.