Pohádka

Malá Kačenka se při krátkodobém pobytu v nemocnici seznámí s dědou Swobodou, který jí vypráví pohádky o strašidlech. Po nějaké době ji překvapí darem. Přenechá jí Dům hrůzy ve vídeňském Prátru, plný strašidelných figurín. Kouzelné hodiny, jež dovedou oživit tři z nich, Kačenku poslouchají, protože holčička na rozdíl od dědy ve strašidla věří. Strašidla – dr. Caligari, Elvíra a Berta se s Kačenkou skamarádí. Rodiče Kačenky usilují o to, aby atrakce byla přestěhována do Čech, chtějí Dům hrůzy postavit k babičce na zahradu. Strašidla jim v tom ochotně pomáhají. Tatínek chce však dům přestavět na bydlení a figuríny rozprodat. Kačence nezbývá nic jiného než hodiny ukrýt na půdě a se svými přáteli se rozloučit. Sjedná si s nimi znamení na…

Princezna Valerie je poněkud rozmazlená a panovačná. A tak když si přičichne ke kouzelné růži čertovské babičky, kterou předtím urazila, ztratí hlas. A tím pro Valerii nastává pravé peklo, protože dvorní dáma se pasovala na její mluvčí a vše, co si přeje ona sama, vydává za princezniny názory…

Po celé věky shlížejí na lidské snažení z nebeských plání chladná světla hvězd, po celé věky se snaží lidé z jejich pohybů vyčíst své osudy… A právě o tom, jak ošidné je slepě uvěřit pochybným vykladačům hvězdných drah, vypráví i pohádkový příběh Hvězda života. Starý vévoda povolá jako vychovatele své dcery Drahomíry věhlasného astrologa, magistra Vecchia. Mocichtivý hvězdář přesvědčí vévodu za pomoci vylhaných horoskopů, že pokud mu nedá svou dceru za ženu, zahyne ve válečném tažení. Drahomíra, věrná své dětské lásce k mysliveckému mládenci Ondřejovi, magistrovi nevěří, a proto na ni úskočný Vecchio nastraží past…

Franěk ze mlýna miluje Aničku, dceru chudé vdovy, ale jeho otec, lakomý mlynář je proti jejich svatbě. Anička se obrátí na Pána Boha s prosbou o pomoc a vzápětí ji navštíví dva tajemní chudí poutníci… Tak začíná pohádkový příběh, který scenáristka Martina Drijverová napsala na motivy dvou méně známých pohádek Boženy Němcové „Chudí lidé“ a „O Pánubohu“.

Potulný chasník Franta jde do světa, aby se naučil bát. Zastaví se v blízkém mlýně, kde straší. Mlynářova rodinka se právě kvůli strašidlům stěhuje pryč a Franta si s Verunkou, mlynářovou dcerou, padnou do oka. Franta se ve mlýně uloží na noc, a protože se strašidel nebojí, dozví se od nich, že jsou to bývalí majitelé, kteří za života šidili lidi a musí strašit, dokud je nevysvobodí nebojácný chasník. Což o to, pokud jde o strašidla, je Franta ten pravý, ale když jde o Verunku, to už tak odvážný není…

Mladá dívka na sebe bere těžký úkol. Musí se pokusit zachránit své bratry a zbavit je prokletí, které na ně uvrhla jejich matka. Je to příběh o odvaze, vytrvalosti, ale také síle slova, pravdy a opravdové lásky… Hlavní hrdinkou je mladá dívka Bohdanka, která se narodí do utrápené rodiny pekaře, jehož žena před lety v návalu vzteku proklela sedm svých synů a z těch se stali krkavci. Rodiče před Bohdankou toto rodinné neštěstí tají. Když se Bohdanka na prahu dospělosti dozví o prokletí své rodiny, rozhodne se, že musí bratry zachránit. Od místní čarodějky se jí dostane rady, že musí svým bratrům ušít košile. Ale ne lecjaké – sama bez pomoci musí natrhat kopřivy, zpracovat vlákna, utkat látku a ušít každý…

Tři vysloužilí vojáci – dělostřelec Pankrác, dragoun Bimbác a vojenský kuchař Servác – jsou po propuštění z armády bez peněz a toulají se světem. Od dobrosrdečných skřítků dostanou kouzelné dary a tak přemýšlejí, jak s nimi co nejlépe naložit. Nakonec se vypraví do království Monte Albo, kde se Bimbác zamiluje do princezny Bosany. Bosana je nejen krásná, ale navíc proradná, a postupně vojáky o všechny dary připraví a nechá je vyhnat. Zatímco se s králem radují, co všechno budou moci s kouzelnými věcmi podnikat, vojákům ještě dlouho trvá, než pochopí, co je pro ně na světě opravdu nejdůležitější…

Vzácný předmět, kouzelnou čepici, objevil ve staré truhle sympatický čepičářův syn, ale jakmile vejde ve známost, chce ji za každou cenu získat krutý vévoda. Nezbytné ponaučení prozrazuje, že chamtivost se nevyplácí, ale negativně se odráží inscenační těžkopádnost.

Jsou pohádky, které se na televizních obrazovkách objevují každé vánoce a jsou pohádky, které poněkud upadly do zapomnění a málokdo si je už dnes pamatuje. Tohle je právě jedna z těch méně známých. Její děj jistě není třeba blíže představit. Vždyť pohádkový příběh Plaváčka, uhlířova syna, jemuž sudičky přisoudí ruku královské princezny narozené ve stejný okamžik, patří mezi ty, na něž se nezapomíná. A Plaváčkova obtížná cesta za téměř nesplnitelným úkolem, za třemi zlatými vlasy děda Vševěda, který je Sluncem a nemá rád člověčinu, je stejně pohádková jako rady, které přiveze třem městům sužovaným podivnými strastmi.

Jedna z nejslavnějších moderních pohádek přitáhla pozornost hned několika atrakcemi – nejen dvojrolí Jana Wericha, znale glosujícího dění kolem sebe, ale především pohledem kouzelného kocoura, pod jehož pohledem se lidé zbarvují podle svých vlastností. Režisér Vojtěch Jasný natočil úsměvnou moralitu, jejíž hrdiny jsou malé děti, ještě nezkažené oproti svým zištným a chamtivým otcům. Jsou tu rozehrány ponejvíc typizované figurky od naivně čestného učitele přes pokryteckého ředitele školy a jeho zapšklé pohůnky až ke klevetnicím. Ve filmu uvidíme doslovnou plejádu českých herců a nádavkem i divadelní vsuvky. Ve své době – v roce 1963 – byl film vydáván za příklad konstruktivní satiry a mezinárodně ceněn za novátorsky pojednané výtvarné ztvárnění.