Pohádka

Ještě před narozením královské dcery jedou král s královnou do zpustlé tvrze – v ní žije královnina sestra, už spoustu let odloučena od světa. Když si král vybíral ženu, dal přednost Elišce a zlá Melánie od té doby myslí jen na pomstu – o smíření ani teď nestojí. Po narození dcerušky Růženky vyřkne kletbu: Růženka se má píchnout do prstu, na věky usnout a celé království s ní Růženka roste do krásy a všechny špičaté předměty jsou z jejího dosahu odstraňovány, sama nesmí ani na krok. Pro jistotu jí rodiče, hned jak dosáhne patnácti let, seženou ženicha. Je jím princ Jiří ze sousední země, který přijede na námluvy i se svým bratrem Jaroslavem…

Byl jednou jeden král a ten si říkal Já První. Chtěl odevzdat vládu té ze tří dcer, která ho má nejraději. Drahomíra ho má ráda jako zlato, Zpěvanka jako zlato v hrdle a nejmladší Maruška jako sůl. Krále přirovnání k obyčejné soli rozhněvá, vyžene Marušku ze zámku a rozkáže všechnu sůl v království zničit. Brzy však zjistí, že bez soli se nedá žít, a uzná, že Maruška měla pravdu. Všechny princezny si mezitím najdou ty pravé ženichy – zahradníka, dudáka a rybáře. A protože i král pozná, že se mu bude lépe žít ve dvou, vezme si vdovu Kubátovou. A tak pohádka končí velikou společnou svatbou.