Pořady

Osamělé jedenáctileté děvčátko Polina neví nic o své minulosti ani o svých rodičích. Žije v domě se svou zlou tetou a bratrancem, kteří ji chtějí připravit o dědictví a poté se jí zbavit. Příbuzní se chtějí zbavit Poliny v den jejích narozenin a získat tak její záhadné dědictví – filmové studio. Polině se podaří uprchnout a vydá se na nebezpečnou cestu do kouzelného světa za filmovým plátnem, kde žijí hrdinové filmových příběhů a ukrývají různá tajemství. Mezi nimi najde nové přátele, kteří jí pomohou vyřešit všechny životní hádanky a splnit hlavní cíl její fantastické cesty – zjistit pravdu o vlastní rodině.

Blíží se velká školní slavnost, Tobias je příliš plachý, než aby pozval Hasnu, aby se k němu připojila. Pan učitel tentokrát nemá čas mu pomoci, protože se úzkostlivě snaží vyhýbat Marii Louise, která mu dala k narozeninám dárek – let balónem! Dokáže pan učitel překonat strach z výšek a zachránit Tobiase, aby se školní slavnost líbila všem…

Jiří Voskovec a Jan Werich byli jedněmi z nejvýraznějších uměleckých autorských osobností československé kultury minulého století. Potkali se již během studia na gymnáziu, v meziválečném období založili a působili v Osvobozeném divadle, kde vznikla řada nezapomenutelných her, mezi nimi Vest pocket revue nebo Balada z hadrů. Na poli kinematografie je nutné zmínit především filmy Pudr a benzín, Peníze nebo život nebo Hej rup!, všechny natočené v dekádě 30. let. Jejich nadčasové dílo je stále aktuální, a to i díky specifickému a inteligentnímu humoru, originalitě a široké tematické i formální škále. Jiří Suchý v komponovaném pořadu zavzpomíná na tyto výjimečné umělce, kteří ovlivnili celé generace diváků. Společně s ním přijde Voskovce a Wericha připomenout i celá řada jejich přátel a spolupracovníků….

Žádná z oper Giacoma Pucciniho nevzbudila tolik nevraživosti a zároveň nadšení jako Tosca, kterou v dnešním premiérovém představení z milánské Scaly ztělesní Anna Netrebko. Důvodem byla údajná hrubost až brutalita základního příběhu. Prvně viděl Puccini toto Sardouovo vypjaté činoherní drama ve Florencii v roce 1895. Toscu tehdy hrála slavná francouzská tragédka Sarah Bernhardtová. Asi tři roky poté začal Puccini komponovat tento zpěvoherní příběh podle italské adaptace Luigiho Illiky a Giuseppe Giacosy, kteří původních pět dějství zeštíhleli na tři. Prý se tito horkokrevní italští literáti hodně hádali, Giacosa chtěl více veršů a méně akčního příběhu. Poslední slovo však měl skladatel. Vynechal ještě jednu árii, kterou měla Tosca zpívat ve třetím jednání nad Cavaradossiho mrtvolou. Puccini trval na tom, že opera musí…

Dnešní díl bude věnován několika dialogům, které se zásluhou jejich autorů a interpretů zapsaly do dějin televizní zábavy. Na rozdíl od scének, skečů, nebo situační komiky je základem každého dialogu v zábavném žánru slovní humor. Přesvědčíte se o tom, že ten může být nejen mluvený.