Pořady

Úspěch televizního videocyklu GEN a zjištění, že limit sta osobností není dostačující pro zachycení reálního stavu současné potence českého národa, vedl k volnému pokračování tohoto záměru. Proto od ledna 1995 začala Česká televize, tvůrčí skupina Josefa Platze (každou neděli v cca 21.45 hod. na programu ČT 1) uvádět v novém cyklu GENUS další portréty současníků, kteří svými mimořádnými schopnostmi a úspěchy přesáhli české teritorium. I tentokrát byl počet předem vymezen – 99 osobností. Protože ve třech případech se jednalo o dvojportréty osobností, jejichž životy nešly oddělit od sebe (Zikmund a Hanzelka, sestry Válovy, manželé Kocábovi), počet portrétovaných v 99 dílech obsahuje nakonec 102 jmen. Tento cyklus – na rozdíl od jeho předchůdce – už neprovázely vášnivé polemiky možná i proto,…

Predstavíme tradičné slovenské výrobky.

Korunovační klenoty patří k nejvzácnějším památkám spojovaných s historií českého státu. Nechme se proto zavést prostřednictvím následujícího dokumentu „Klenoty nejvzácnější“ do prostor svatovítské klenotnice.

Ďáblova bible a nebo také Codex gigas. Tak bývá nazývána kniha, která vznikla na přelomu 12. a 13. století v klášteře v Podlažicích u Chrudimi. Obsahuje nejstarší českou kroniku, latinský opis Bible, kalendárium, různé traktáty, seznam podlažického bratrstva, nekrolog se jmény 1635 zemřelých a dokonce i zaklínadla. Podle legendy ji za trest musel napsat za jedinou noc zlobivý mnich, který o pomoc požádal ďábla. Ten si v ní na oplátku vymínil své zobrazení – a tak se také stalo. Samotný ďáblův portrét měří zhruba půl metru a tato největší kniha na světě byla také ve středověku kvůli své velikosti považována za osmý div světa. Od roku 1648 je uložena v Královské knihovně ve Stockholmu. Doputovala tam jako součást rudolfinského pokladu…

Na bláznivá devadesátá léta, kdy se reklamní spoty staly novým fenoménem české společnosti, vzpomínají jejich režiséři, tvůrci, kreativci a zadavatelé… Solitérní dokument o filmech, které byly sice krátké jako facka, ale ovlivnily generaci dnešních třicátníků a celou českou porevoluční společnost. Dokument sleduje vývoj české reklamy od roku 1990 do přelomu tisíciletí, proměny vztahů ve společnosti, zákazníků, zadavatelů i tvůrců k ní. Televizní reklama odráží vývoj českého kapitalismu i mediálního trhu a ukazuje proměnu audiovizuálního tvarosloví. Navozuje otázku – jde o umění? Nese s sebou etické problémy dotýkající se autorské odpovědnosti za její účinky?