Pořady

Američan John Neumeier patří k nevýznamnějším choreografům naší doby. Přes půl století působil v Hamburku, kde založil v roce 1966 baletní školu a současně pracoval jako ředitel, hlavní choreograf a umělecký šéf tanečního souboru Hamburg Ballett. Dokument Andrease Morella citlivě mapuje jeho životní pouť a uměleckou dráhu. Vykresluje portrét výjimečného tanečníka, skvělého učitele a člověka, jehož životem prostupuje umění a víra. Při cestě do Chicaga a Milwaukee, kde se v únoru 1939 narodil, odkrývá jeho původ a formativní léta. Záběry z baletních zkoušek odhalují Neumeierovu současnou tvorbu a umožňují naplno pochopit jeho oddanost tanci, smysl pro estetiku a autentický způsob uměleckého vyjádření.

Dokumentární snímek je koláží několika příběhů současných Izraelců, kteří zastupují různé společenské a náboženské skupiny, a poskytuje celistvý obraz milostné sféry v jednom z nejrozporuplnějších států. Uvidíme moderní ortodoxní Židovku Lior, která se těší na svatbu se silně nábožensky praktikujícím mladíkem, se kterým si doposud ani nepodala ruku, či mladý židovský pár, kterému je kvůli zahraničnímu původu rodičů znemožněn církevní obřad a ten civilní musí absolvovat v zahraničí, jelikož civilní sňatky v Izraeli neexistují. Neopomeneme ani vztahy mezi mladými vojáky obou pohlaví, jelikož vojenská služba je v této zemi povinná pro chlapce i dívky, homosexuální vztahy, maximální podporu porodnosti, již však doprovází řada doporučení hraničících s pověrami, či sexuální terapii podporovanou rabíny.

Budoucí zdravotní sestra Karolína, hudebník Jakub, studentka Kristýna a bývalý učitel Michael otevřeně popisují, jak jejich životy ovlivnily a stále ovlivňují psychické potíže. Kamera vstupuje i do jejich domovů a soukromí a zachytává je v situacích s blízkými lidmi, kteří jim pomáhají na jejich cestě. Hrdinové a hrdinky se v intimních rozhovorech vracejí k tomu, jak jejich problémy začaly a kdy jim bylo v životě nejhůř. Co se v nich odehrávalo? Jak se cítili? A především – co jim pomohlo jejich stav zlepšit? Dokumentární film totiž nechce přinášet jen temnotu a beznaděj. Na inspirativním příkladu Karolíny, Jakuba, Kristýny a Michaela ukazuje, jak s podporou svých nejbližších zvládli tuto těžkou výzvu a postavili se svým strachům a potížím. Kolik dalších mladých…

S konceptem art brut přišel ve čtyřicátých letech dvacátého století francouzský malíř a sochař Jean Dubuffet, jenž tímto pojmem označoval díla, která sbíral po blázincích, věznicích nebo zapadlých vesničkách. Spatřoval v těchto artefaktech skutečnou podstatu umění: ryzí tvůrčí touhu, bez příkras a doprovodných teorií. K jeho fascinujícím objevům patřila Aloise Corbazová, která malovala, jak je typické pro tento druh tvůrců, jen pro sebe, nikoliv pro ostatní. Veškerý význam a smysl art brut spočívá v tvůrčím procesu. Francouzský dokument představuje celou řadu nesmírně zajímavých umělců tohoto specifického žánru, či spíše podoby výtvarné tvorby. „Syrovému umění“ teď otvírají dveře i ta nejprestižnější muzea. Mezi nimi pařížské Centre Pompidou, kterému v roce 2021 věnoval skoro tisíc děl Bruno Decharme, jeden z nejvýznamnějších sběratelů…

Po kopí osudu, známém rovněž jako svaté kopí, prahli císař Konstantin, Napoleon i Hitler. Je jednou z nejvíce fascinujících relikvií v historii náboženství, protože s ním prý římský legionář Longinus probodl bok Ježíše Krista po jeho ukřižování. Tento dokument se vydá do Jeruzaléma, Paříže nebo Vídně, aby v kombinaci s vědeckými výzkumy a zkoumáním historie probádal dva tisíce let starou historii tohoto mimořádného artefaktu.