Pořady

Volné pokračování populárního zábavně-vzdělávacího seriálu Zvěd, v němž se spolu s Vojtěchem Klingerem a zvídavou holčičkou Bertou podíváme po stopách fyzikálních jevů, s nimiž se setkáváme při svých každodenních činnostech. Zvěd se Bertě v jejím bytě zjeví vždy, když jí v hlavě naskočí všetečná otázka. A nejen, že má na všechno odpověď, ale ještě Bertě představí pokus, kterým si daný princip nebo jev názorně dokážeme. Jsou to pokusy bezpečné a Zvěd s Bertou si při jejich provádění vystačí s materiály a pomůckami, které se běžně nacházejí v každé domácnosti. Takže nic nebrání malým divákům, aby se inspirovali a doma si stejný pokus zkusili taky.

Zdaleka ne každý národ se může pochlubit tolika nápady, vynálezy a objevy, kolik se jich zrodilo právě v českých hlavách. K významnému odvětví, které Československo za první republiky proslavilo po celé Evropě, patří automobilový průmysl. Je pravda, že po první světové válce byla republika v tomto odvětví ještě popelkou, ale značky Tatra, Škoda, Praga, Aero, Jawa, Wikov nebo Walter se během dvacátých a hlavně třicátých let začaly dynamicky rozvíjet. V rámci různých originálních technických a designérských řešení si Česká republika vydobyla přední místo v rámci celé Evropy. Nový dokumentární cyklus České televize Klenoty s vůní benzínu mapuje historii známých, ale i méně známých českých automobilek. Nejkrásnější automobilové skvosty v pořadu představí herec David Suchařípa.

Jaderný fyzik a rekordman v extrémním otužování Vitalij se živí jako zedník a žije za hranicí chudoby. Zatímco jeho rodiče, prominentní vědci, vzpomínají na slávu režimu, jenž ochotně budovali, zapřisáhlý patriot z Novosibirska postupně mění názor na putinovské Rusko. Zavrhuje jeho kapitalistickou podstatu a dál, jako radikalizovaný bloger, hlásá nastolení spravedlivějšího režimu. Tento mezigenerační střet je pro země bývalého sovětského bloku typický. Zatímco starší generace vzpomíná na jistoty a výhody minulého režimu, ta mladší se beznadějně zmítá v krizi autorit, odmítá minulou i současnou politickou reprezentaci a uchyluje se k extrémním názorům. Do krajnosti, jako ostatně vše ve svém životě, prožívá své politické procitnutí i Vitalij jako syn elit odsunutých po rozpadu impéria na společenskou periferii. Časosběrná charakterová studie, natočená…

Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí – odborné části (formou přednášky nebo kratších referátů) o životě a díle Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla – v tomto případě pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. První část tohoto představení tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu – byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem. V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta – princezna Zlatovláska – má (díky čárům Koloděje) vousy a nohu „pětačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a…

Během druhé světové války byl Lamanšský průliv významným strategickým bodem, a zároveň hranicí mezi dvěma znepřátelenými mocnostmi: Velkou Británií a nacistickým Německem. Ten, kdo ovládal průliv, měl pod kontrolou všechna válečná a komerční plavidla – a s nimi v podstatě i veškerý přísun zbraní, techniky a zásob. Zvlášť důležitá byla Calaiská úžina. V nejtenčí části průlivu docházelo k nejčastějším srážkám s nepřítelem. Proto musela být celá oblast chráněná systémem bunkrů vybavených děly. V roce 1942 nacisté v rychlosti postavili šestnáct obřích dělostřeleckých artilérií podél francouzského pobřeží. Byly natolik přesné a mocné, že mohly rozstřílet jakékoli anglické plavidlo na kusy. Dokonce dostřelily až na britské pobřeží. Winston Churchill se zalekl síly těchto zbraní a v panice nařídil vystavět šest vlastních děl…