Pořady

Mistři přestavby, to je manželská dvojice Kortney a Dave Wilsonovi, která vdechuje nový život do starých a vybydlených domů v Nashvillu. V jednotlivých hodinových dílech se Kortney a Dave vydávají na „lov“ domů, při kterém hledají nemovitosti, jež mají svoje nesvětlejší dny už za sebou, a potom tipují, který dům se vyplatí rekonstruovat, aby dosáhli co největšího zisku. Pracují v napjatých termínech a s ještě napjatějším rozpočtem. Ale jestliže Mistři přestavby jednou přijmou aktuální výzvu, je jisté, že i tu nejžalostněji vypadající nemovitost přemění v úžasné obydlí, o kterém si každá rodina ráda nechá zdát.

Sarah, její manžel Graham Swift a jejich čtyři synové se vzdávají života v Londýně, aby mohli začít nový život ve venkovské idyle. Rodina koupila polorozpadlou bývalou mléčnou farmu v Somersetu, kde si na 220 akrech plánují postavit svůj vysněný domov – moderní, uhlíkově neutrální dům. Kromě stavby chce Sarah pro svou rodinu vytvořit idylický a zároveň účelný život na venkově, proto se věnují včelařství, chovu slepic a podnikání na venkově s výrobou sýrů nebo cideru až po pěstování chilli.

Novátori, rebeli, vynálezcovia, svojrázni umelci, jednoducho unikátne osobnosti, prijímajú pozvanie do Slovenského národného divadla, aby sa stali súčasťou inšpirujúceho večera spestreného živou hudbou.

Jak došlo ke vzájemnému ovlivnění mezi japonským a moderním evropským uměním… Ve druhé polovině 19. století Monet, van Gogh, Gauguin i Bonnard objevili japonské umění. Tento fakt hluboce poznamenal celé západní malířství. Tento příběh začíná v roce 1853, kdy americká flotila pronikla do Tokijského zálivu, který byl pro cizí plavidla po dvě století uzavřen. A pak byl dobyvatelský Západ sám dobyt. Japonským uměním! Rozvíjela se obchodní výměna. Do Paříže začaly proudit lakované předměty, porcelán a dřevořezy. To, čemu se říká „japonérie“, mělo v celé Evropě neuvěřitelný úspěch. Japonsko dráždilo evropskou fantazii.

Cyklus Pevnosti představuje 13 lokalit na území Čech, Moravy a Slezska, které reprezentují vývoj fortifikačního stavitelství počínaje pětibokými baštami v hradbách husitského Tábora. Následují rozsáhlé městské pevnosti s bastionovým opevněním, chráněné osvědčenými obrannými prvky, jako byly raveliny, kleště, minové a odposlouchávací chodby či zaplavované příkopy. Neustálý vývoj útočných zbraní, především dělostřelectva si již na konci 19. století vynutil použití odolného betonu. Tento materiál se pak uplatnil především v objektech pohraničního opevnění meziválečného Československa. Cyklus vrcholí v jeskyni Výpustek, kde tamní podzemní pevnost musela odolat účinkům zbraní jaderných a chemických. Jednotlivé díly: 1. Tábor 2. Brno 3. Cheb 4. Praha 5. Hradec Králové 6. Terezín 7. Josefov 8. Olomouc 9. Stříbrná hora 10. Bouda 11. Slavonice 12. Hanička 13.Výpustek