Publicistický

Bez rodiny Petrů by bylo Slovácko, zejména co se místního folkloru týče, poloviční. Žádná jiná rodina v takovém rozsahu a tak pozitivně neovlivnila místní kulturu jako rodina Petrů. Počínaje otcem, legendárním primášem Jurou Petrů – ročník 1922, přes bratry Juru (ten současně vede dva mužské sbory – Mužáky z Kyjova a Paniháj z Moravan) a Petra a jejich cimbálovou muzikou, žen Hany (vedoucí ženského sboru Tetky) a Věry (ze souboru Tragačnice), až po jejich děti – zpěvačky Bohdanu a Janu a kontráše Jirku a šest vnuků, kteří již hrají ve svojí muzice. V případě dcer, vnuček a vnuků „nepadlo jablko daleko od stromu“. Lidová muzika ve všech svých polohách, prožívaná jako přirozená součást života tohoto rodinného „klanu“, se tak stává…

Doktor František Koukolík je neuropatolog, popularizátor vědy, zdravého stárnutí, kritického myšlení, lásky a štěstí. Je to tvor uzavřený, zdvořilý, odtažitý, extrémně empatický a vysoce návykový. Vydali jsme se s ním prostřednictvím informací, které v životě sbírá, na cestu, kterou reálně prošel. Mozek zná jako málokdo. Ví, kde sídlí vzpomínky, jak vznikají emoce a co všechno v nás řídí chemie, aniž bychom o tom měli tušení. A přesto František Koukolík věří, že lidský život je zázrak – náhoda ve vesmíru, kde se z ničeho může zrodit myšlenka, a někdy i láska. Neuropatolog, publicista, tichý vypravěč s vášní pro poznání a eleganci argumentu, se stává hlavní postavou dokumentárního filmu Androméďan – cesta doktora Koukolíka. Režisérka Šárka Maixnerová a její štáb strávili s tímto…

Tento seriál ukazuje divákům úžasný svět inovativních vojenských technologií. Jednotlivé epizody představují, v čem hlavně spočívá převaha moderních zbraní, přičemž obzvláště zdůrazňují nesmírnou sílu letadlových lodí, schopnost zneviditelnění ponorek, přesnost dronových útoků a průkopnické inovace v arzenálu zajišťujícím kybernetickou bezpečnost.

Ani tři roky po své smrti nepřestává nejdéle vládnoucí britská panovnice fascinovat fanoušky na celém světě. Lidé se stále zajímají o to, jak žila, co jedla, co měla ráda. A právě o jejích radostech pojednává dnešní dokument. Mezi nezpochybnitelné záliby oblíbené královny patřily dostihy a vše, co se týkalo koní, ráda řídila auta a vyznala se i v motorech, ale milovala i módu. Známá byla také její láska ke psům, speciálně k plemeni corgi. A možná leckoho překvapí fakt, že ráda natáčela amatérské rodinné filmy.

Skryté souvislosti života a díla nepříliš známého německy píšícího židovského básníka ze Slovácka Hugo Sonnenscheina (1899-1953) jsou i dnes plné nezodpovězených otázek. Proč je jeho existence téměř vymazána z literární historie, jak se na něho dnes dívají čeští i zahraniční literární vědci a v čem je jeho osud fascinující? Básník s pseudonymem Sonka, anarchista, který se osobně znal se Lvem Trockým, T. G. Masarykem, byl přítelem Ivana Olbrachta, spoluzakládal KSČ, byl vězněm v Osvětimi a zemřel roku 1953 na Mírově jako údajný konfident gestapa.