Publicistický

Sarannah má pocit, že po sedmdesátce dostala novou životní šanci a může znovu prožít své mládí. Přestěhuje se do Luxoru a začíná nový život, pak potkává o třicet let mladšího Hamdyho. Šíleně a šťastně zamilovaní se vezmou. Jediné, co chce, je trávit s ním čas a užívat si života, nehledě na skutečnost, že v prvním patře jejího domu žije Hamdyho druhá manželka s dětmi. Její kamarádka Maria se seznámila s třicetiletým Khaledem a vzala si ho. Jaké však bylo její zděšení, když se vrátila po delším pobytu v rodném Holandsku a zjistila, že se z jejího designového butiku pod Khaledovým vedením stal přeplněný bazar. Místní průvodce Abdel-Rahim, ženatý muž se dvěma dětmi, po vzoru svých známých zoufale hledá cizinku, která…

Prostřednictvím příběhů bývalých celníků se chtějí tvůrci dokumentu zabývat tím, jak zrušení hranic ovlivnilo životy konkrétních lidí i společnosti. Životní pohyb v našem případě bývalých celníků je pohybem hranice: kde se dnes nachází hranice našeho státu, národa, historie, kultury? První republika byla dobou svrchované národně-občanské emancipace, pak přišly režimy totalitní, následně opět osvobozující doba demokracie, ale k čemu směřovat dnes? Dokážeme v sobě nalézt vnitřní hranice své identity, jestliže se nelze opřít o hranici viditelnou a pevně danou? Budeme sledovat život tří celníků z České republiky, Polska a Slovenska v regionu nejvýchodnějšího českého města Jablunkova, kde se nacházely hraniční přechody všech tří států. Budou nás zajímat jednotlivé lidské a společenské příběhy a také srovnávání daných kontextů, ze kterého by mělo…

Nedávné a hlavně současné osudy bývalého městysu Bílá Voda a dnešních obyvatel, pocházejících z různých koutů Evropy, očima pražského a nyní zdejšího dokumentaristy a starosty, rodáka z Ostravy. Pohnutá historie se výrazně podepsala na osudech dnešní obce. V důsledku válek o dědictví rakouské byla roku 1742 většina Slezska odtržena od habsburské monarchie. V roce 1742 se sice Bílá Voda stala místem podepsání protokolu o rozdělení Slezska, ale rázem se změnila na enklávu. Přitom pár let předtím zde byla založena piaristická kolej. Úpadek pokračoval až do poloviny dvacátého století, kdy byla odlehlá výspa republiky využita k internaci řeholních sester. V té době zde vznikla i psychiatrická léčebna, zaměřená na léčení alkoholismu a pak i drogových závislostí. Obec má tři stovky obyvatel,…

Viktorie i Dominika vstoupily na svět dvířky babyboxu. Nakolik vyhřívaná kovová schránka změnila trajektorii jejich životů? Je dobře, že babyboxy existují? Co jejich existence znamená pro identitu dítěte, které se v něm ocitne? Zachraňují babyboxy životy, nebo jen nabízejí pohodlné východisko pro ženy, které by jinak zůstaly matkami? Babyboxový svět není černobílý. Jejich obhájci i odpůrci mají pádné argumenty a je na každém z nás, abychom si udělali vlastní úsudek. Jisté je, že odevzdáním dítěte do schránky babyboxové příběhy nekončí – naopak jsou na začátku. S novou mámou a novým tátou za zády získávají babyboxátka novou identitu, což s sebou nese velkou porci radosti i nečekaných úskalí.

Česká filharmonie a Pražský filharmonický sbor se chystají na koncerty v New Yorku. Ředitel Pražského filharmonického sboru David Mareček vysvětluje, jak funguje současný vývoz české hudby a její prezentace v zahraničí. Kromě koncertů v USA se v dokumentu podíváme na Dny Bohuslava Martinů, na festival Brutal Assault, festival židovské hudby Štetl Fest, Jazz Fest Brno, uslyšíme koncert ZUŠ Rýmařov na Maloměstském náměstí či Janáčkovu Moravskou lidovou poezii v písních v podání Ivy Bittové.