Rodinné filmy

Tři přání pro Popelku je nové zpracování legendární pohádky scenáristy Františka Pavlíčka a režiséra Václava Vorlíčka Tři oříšky pro Popelku. Severská pocta české filmové klasice přináší její moderní velkolepou verzi, nové kostýmy, scenérie nefalšované norské zimy a divokých zasněžených hvozdů a samozřejmě i zdravou dávku kouzel. Stejně jako u nás nebo v Německu se právě Vorlíčkova Popelka stala nesmrtelnou vánoční pohádkou i v Norsku, diváci ji tam milují a právě místní tvůrci si proto troufli ji po téměř padesáti letech znovu převyprávět. V příběhu odvahy, lásky, dobrého srdce a magie bude Popelka po smrti svého otce znovu bojovat s tyranskou macechou a nevlastní sestrou, překazí lov třem mladíkům a díky kouzelným oříškům se zúčastní úchvatného plesu, kde získá princovo srdce…

Bratři Gai a Teo jsou podvodníci, kteří ucítí příležitost, když se dozvědí, že král Theoderich hledá ženicha pro svou dceru Griseldis. Gai se vydává za prince z dalekého království a soupeří s opravdovými princi o její ruku, zamiluje se však přitom do její mladší sestry, princezny Matildy. Jeho bratr Teo se mezitím snaží ukrást vzácnou zlatou kouli. Celý plán však selže a Gai je přeměněn na žabáka, jehož osud může zvrátit jen polibek z čisté lásky.

Kráľ Filip zranený v prehratom boji sľúbi čarodejnici Fate za víťazstvo a mier vo svojej krajine „to najvzácnejšie, čo má“. Netuší však, čo od neho Fata v skutočnosti žiada. Keď sa dozvie, že je to jeho maličká dcéra Radena, robí v zúfalstve všetko preto, aby ju zachránil. Celé roky márne hľadá Fatu a deň splnenia sľubu sa blíži… Medzičasom sa čarodejnícky učeň Orest zoznámi s Radenou a dozvie sa od svojho deda Vtáčnika, aký strašný osud ju čaká. Fata chce pre seba princezninu mladosť, aby sa navždy stala nesmrteľnou. Orest sa rozhodne konať, vydá sa na ďalekú cestu za čarodejnicou Darou, ktorá mu podľa dedových slov jediná môže pomôcť. Mládenec počas dňa letí premenený na bieleho holúbka a v noci…

Nápad a jádro libreta vzniklo v roce 1975 v Dánsku, kde autoři pracovali jako námezdní mimové v kodaňském pouličním divadle. Po návratu do ponuré a otrávené Prahy se věci ujal režisér Janík Roháč, jediná optimistická a zábavná bytost v tehdejší Československé televizi. Postavil lajnu Polívka–Jirák–Dvořák, která se zmocnila této mimické grotesky s nadšením. Společným úsilím vznikl pořad, který rok po svém vzniku dostal cenu na televizním festivalu pořadů pro mládež Prix de Jeunesse v Mnichově. Tento vznik se neobešel bez problémů. Nebyly kupodivu politické, ale ryze umělecké. Boj se strhl kolem dekorací. Známý a dodnes milovaný brněnský výtvarník navrhoval dekorace malované, Roháč chtěl gigantické doslovné zvětšeniny. Výtvarnou verzi označil za „bábkové divadlo“, což byl z jeho úst ortel smrti. Dnes, kdy klíčovaní trpaslíci brázdí světové obrazovky v libovolně zvětšených prostorách a kradmo se dotýkají iluzivních předmětů, Bolek, Ota a Pepa se…

Král je těžce nemocný a když se jeho jediná dcera, princezna Michaela, dozví o zázračné koruně krále Svaroga, která by mohla jejího otce uzdravit, vydá se najít Svarogovo začarované království. Cestou se zastaví v jedné vesnici, protože potřebuje okovat koně a nabrousit meč. Kovářem je tu Martin, dobrosrdečný a pracovitý mládenec, který se princezně na první pohled líbí. Když pochopí, že je slepý, o to větší obdiv k němu pocítí. Po pár dnech se ve vsi objeví kůň bez jezdce a Martinovi dojde, že princezně se něco zlého přihodilo. Vezme koně a vypraví se hledat princeznu Michaelu. Cestou se k němu přidá šikovný skřítek, který mu za sladkou buchtu poskytne dobré rady a veselou společnost. Přestože Martin nevidí, dokáže si…