Válečný

Briskní sarkastické vojenské drama o pěšácích, o nichž jste nikdy neslyšeli. O vojácích, kteří během první války v Zálivu utonuli v byrokracii a málem zešíleli, aniž by si alespoň jednou vystřelili. Původní nadšení z války v Iráku vyprchalo, z prvotního entusiasmu zůstalo jen cudné klopení očí do země a vystřízlivělá Amerika začíná s touto smutnou etapou svých moderních dějin postupně účtovat. I proto mohl oscarový režisér Sam Mendes, tvůrce Americké krásy a Road to Perdition, znovu oživit svůj ironický ostrovtip a natočit jednu z nejlepších zámořských politických satir za posledních deset let. V jejím středu stojí dvacetiletý „bažant“ Anthony Swofford, báječně ztvárněný velmi talentovaným Jakem Gyllenhaalem, který měl sice možná ve vínku psáno, že se na první válku v Zálivu…

Mnoho válečných filmů dramaticky využívá klaustrofóbní prostředí ponorek. Jedním z nich je i komerčně úspěšný titul Jonathana Mostowa. Odehrává se v době vrcholící bitvy německých ponorek se spojeneckým loďstvem o životně důležité zásobovací trasy v Severním Atlantiku. Poškození německé ponorky U-571 nabídne Američanům jedinečnou příležitost získat klíčový zdroj informací: šifrovací stroj Enigma. Do akce je narychlo vyslána zastaralá ponorka upravená tak, aby připomínala ponorku německou. S posádkou vyplouvá i ambiciózní, ale opomíjený poručík Andrew Tyler (Matthew McConaughey) a bocman Klough (Harvey Keitel). Po řadě často neuvěřitelných dějových zvratů se ocitají se zbytky americké posádky na palubě poškozené německé ponorky. Musí čelit útoku německého torpédoborce a zároveň zabránit vyslání zprávy o tom, že Enigma je v rukou nepřítele. Scénář zachází s…

Baladicky ladený príbeh otca Demetera a jeho troch synov nás vráti o vyše sedemdesiat rokov do minulosti, aby sme si pripomenuli najvýznamnejšiu udalosť protifašistického odboja.

Britská armáda pověřuje během druhé světové války skupinku ošlehaných vojáků zakročením proti německým silám daleko za nepřátelskou linií.

Jaro 1943: Ze sovětského vojenského letiště ve frontovém pásmu odlétá tříčlená skupina odbojářů, která má na okupovaném území navázat kontakty s ilegálním komunistickým centrem, které bylo přerušeno za heydrichiády… Natáčení filmu se protáhlo na víc než tři roky a došlo k zásadnímu přepracování scénáře. Na kvalitě filmu se to kladně neprojevilo.

V rámci volného cyklu politicky vypjatých “ historických rekonstrukcí“, které měly normalizační režim legitimizovat a zdůvodnit nárok komunistů vládnout, zaujímá zvláštní postavení Sokolovo. Jako jediné se totiž odehrává za hranicemi – líčí totiž vznik československé vojenské jednotky v Sovětském svazu. Samozřejmě nepadne jediné slovo o tom, že mnozí účastníci prošli gulagem, než vstoupili do armády. Zcela se vytratilo skutečné politické pozadí, ploše popisné jsou pyrotechnické boje s nacisty, výrazné monumentalizaci podléhají ti hrdinové, kteří vstoupili do panteonu komunistických mučedníků. Například Martin Štěpánek tu sehrál kapitána Jaroše, jenž hrdinně padl – a když herec později emigroval, byl film kvůli tomu stažen z kin.

Film opisuje skutočnú udalosť, ktorá sa stala v čase SNP, po ústupe partizánov do hôr.

V zimních měsících roku 1944, krátce před přelomem roku, jsou spojenecké armády připraveny zaútočit na Německo. Hitler však vymyslí poslední zoufalý plán nařídí svým armádám znovu zabrat Francii a obsadit strategicky důležitý přístav v belgických Antverpách. Battle of the Bulge se snaží ukázat dosah konfliktu jak z perspektivy amerického důstojníka tajné služby, tak velitele německé tankové brigády.

Za Slovenského národního povstání se i prostí lidé odhodlávali k hrdinským činům, třebaže věděli, že se vystavují velkému nebezpečí. Také hrdinka tohoto filmu, prostá venkovská žena, těžce doplatí na svou statečnost.

Jeden z prvních partyzánských filmů vznikl těsně po válce a vypráví o protinacistickém odboji v předjaří posledního válečného roku. Němečtí zlosynové zuřivě pátrají po svých odpůrcích, vyhrožují vesničanům, kteří pomohli sestřelenému pilotu vyslaného z Anglie. Jenže i v českém prostředí se rozmáhá podezírání, kdosi se totiž snížil k udavačství. Popisně, neobratně vyprávěná a dnes již naivní historka je ovšem cenným dokladem o stavu zvoleného žánru těsně před tím, než jej ovládla komunistická ideologie.