Televizní program

Jak vypadá Česká republika očima současných německých spisovatelů? Co dokáže odhalit pohled zvenčí o místech, která my sami považujeme za samozřejmá? Dvanáct předních německojazyčných autorů přijíždí do dvanácti českých krajských metropolí. Jejich úkolem je poznat pro ně neznámé prostředí a napsat o daném městě povídku. Dokumentární série v koprodukci České televize a Větrných mlýnů propojuje literaturu s osobní zkušeností autorů a realitou českých měst.

Česká republika se stala oficiálním čestným hostem Frankfurtského knižního veletrhu pro rok 2026. Pro českou literaturu je to nejvýznamnější mezník po roce 1989, který pro ni bude mít i do budoucna zásadní mezinárodní dopad. Česká televize k této prvořadé kulturní události roku připravila osmidílný cyklus s názvem Knižní kód. Moderátor pořadu Michael Rozsypal si do každého dílu pozve tři osobnosti českého literárního světa, které mají k tématu co říci. A zdaleka se nebude řešit jen česká účast na frankfurtském veletrhu. Autoři cyklu rozšířili jeho téma na celou takzvanou českou světovou literaturu, tedy tu část české literatury, které se podařilo překročit jazykové hranice a která už žije v cizojazyčných překladech na mezinárodní knižní scéně. Knižní kód shrne, které proudy české literatury…

Vyhořelý revolucionář Bob žije v permanentní zhulené paranoie po boku své dcery Willy. Když se znovu objeví jeho úhlavní nepřítel a Willa zmizí, Bob zoufale vyráží ji najít. (

Pravdivý příběh zápasnice a matky Mildred Burke, která překonala překážky a stala se první americkou milionářkou a šampionkou.

Není důležité, která oslava bude pro nás ta poslední, ale to jak si ji užijeme. A kafe s cigárkem rozhodně chutná nejlépe z vlastního hrnku. Většina Čechů si přeje umírat doma, ale většina umírá v nemocnici. Čtyři rodiny v šestidílném dokumentárním seriálu to chtějí zkusit jinak a své nejbližší chtějí mít doma co nejdéle. Jak to vlastně dělají, že to vypadá tak jednoduše? Teenagerka Maya Karky nám ukazuje, jak se péče o jejího nepálského dědečka kloubí s pubertálním životem. Zorka, která odráží jednu rakovinu za druhou, nám jako single máma dvou dcer předvede, jak krásné je žít. Míša Šiková se k babičce, která o ni celý život pečovala, nastěhuje i s mužem a synem, aby si s ní užili její…

Zaměříme se na zajímavý střet, k němuž došlo u Farallonských ostrovů nedaleko San Franciska v říjnu 1997. Kosatky zde napadly a potopily žraloka bílého a vyrvaly mu játra. Biologové nad tímto incidentem žasli. Od té doby došlo k dalším podobným útokům. V čem tkví příčina těchto střetů mezi špičkovými mořskými predátory?

Být hodný neznamená být hloupý. Malá televizní komedie téměř detektivní.

Hlavním hrdinou je třicetiletý Petr (Matěj Hádek) zanícený cyklista, někdejší reprezentant nyní pracující jako poslíček. Svůj život podobně jako povolání messengera vnímá jako přestupní stanici. Přemýšlí, co s životem dál. Je jedním z mladých mužů na barevných moderních kolech, kteří dotvářejí kolorit současných měst. Zpočátku se jeví jako svobodný kluk, nekonformní člověk pohrdající pokřivenou morálkou konzumní společností až do okamžiku tragické nehody, kdy vyjde najevo i jeho temná stránka duše. V tento moment za pomoci přátel se rozhodne svůj neuspořádaný život dát do pořádku. Ale osudu jde těžko uniknout…

Indie je nejlidnatější zemí světa (1,4 miliardy obyvatel), bohatá na historii a kulturu. Bettany Hughes jako první zavítá do města Varanasi, jednoho z nejstarších sídel v Indii. Přímý překlad místo překládá jako „město světla“, leží na řece Ganze, ze které se vynořil údajně sám bůh Šiva. Bettany je pozvána na obřad pindada, osvobození duší zemřelých a k té příležitosti si nechává ušít šátek z posvátného banárského hedvábí (z tohohle hedvábí se šijí např. svatební šaty), jedná se o speciální látku úzce spjatou se silnými duchovními významy. Vanarasí je městem, které se stalo útočištěm pro všemožná náboženství – i křesťany, muslimy a buddhisty a platilo za centrum duchovna a vzdělanosti, základy města jsou datovány až do 14. století př. n. l.,…

Během galských válek se Caesarově armádě dařilo úspěšně využívat svých silných stránek v boji proti galským kmenům. Když se Římanům podařilo obsadit nějaké území, okamžitě využili technických dovedností legionářů – vybudovali zde monumentální infrastrukturu – například k ochraně hranic říše. Římské legie se ukázaly být účinným nástrojem jak při dobývání území, tak při realizaci územních plánů.