Televizní program

Faraón starověkého Egypta Kufu je posedlý zlatem a plánuje si ho vzít všechno s sebou do svého „druhého života“. Na to si zajistí pomoc Vaštara , architekta, jehož lidé jsou v Egyptě otroky. Dohoda zní – vystavět hrobku odolnou proti vykradení a za odměnu budou Vaštarovi lidé osvobozeni. Během let výstavby pyramidy se stane faraónovou druhou manželkou kyperská princezna, která strojí úklady proti Kufuovi, aby si po smrti nevzal svůj poklad s sebou. A snaží se dosáhnout jeho odchod co nejdříve…

„Toho druhého nejlíp poznáš, když s ním cestuješ. My dva s maminkou jsme jeli na svatební cestu do Jiljí.“, prohlásí Tomášův tatínek… A tak se stále ještě svobodný, pětatřicetiletý roztržitý vědecký aspirant Krchňák rozhodne vystavit svou nastávající, romanticky založenou slečnu Petru mnoha zkouškám na předsvatební cestě. Realita je ale poněkud jiná, než plánoval. Hned první den oba zaspí a nestihnou vlak, propadne jim rezervace v hotelu a nakonec přespí u průvodčího z vlaku. Další dny se odvíjejí přesně v nepředvídatelném duchu střetů mužské logiky a ženské citovosti kombinovaném s rozmary přírody. V hlavních rolích excelují Libuše Šafránková a Josef Abrhám.

Žluté kuře a jeho tradiční charitativní sbírka hosty oblíbené soutěže Peče celá země. Moderátoři Václav Kopta a Tereza Bebarová se společně s porotci Josefem Maršálkem a Míšou Landovou rozhodli do pečícího stanu pozvat známé osobnosti. Společně tak podpoří ohrožené a znevýhodněné děti po celé České republice. K pečícím pultům se postaví Bára Poláková, Martina Vrbová, Jitka Čvančarová, Rudy Linka a Martin Písařík.

Hluboko v podzemí Sovího hrádku je uložen poklad, který střeží zlatá sova. Lidskému světu zůstal poklad utajen po celá staletí a o jeho existenci věděli jen pohádkoví skřítkové Kilián a Damián a jejich kamarádka sova Emilka. A kdyby se tito skřítkové náhodou nesetkali s Honzíkem a Andělkou, zůstal by poklad utajen i nadále.

Vodník Toníček se zamiloval do pohledné a pracovité Andulky, jenže jejímu tátovi to nebylo po chuti a tak ji poslal do Prahy, do služby. Toníček se ale nevzdal a šel ji hledat. Pomáhali mu snad všichni vodníci z Prahy i okolí, ale po Andulce jako když se slehla zem. To se ví, že se nakonec přece jenom našla, ale snadné to nebylo.

Honza je už pěkně urostlý mládenec, přesto leží na peci a nechá se od své matičky převracet z boku na bok. A zrovna tomuhle mládenci sudička předpověděla, že zabije draka a za ženu dostane princeznu! Když se to Honza dozví, ani ho nenapadne, aby se kvůli tomu hnul z pece. A tak musí drak za ním do světnice. Ale ani pak není vyhráno, nakonec vše musí vzít pěkně do ruky samotná princezna, jinak by se snad vůbec nevdala…

Tři vandrovníci se ocitnou v noci v lese. Joza vyřeže z javorového dřeva dřevěnou panenku. Jíra jí ušije šaty a Martin ji svou písničkou probudí k životu. O krásnou panenku Javorinku se mládenci poperou. Martina potom od smrti zachrání jenom hejkalova péče. Zatím se dva kamarádi zabydleli na zámku u pana krále, kterému chtějí prodat Javorinku za nevěstu. Ale ta krále odmítá, neusměje se a nepromluví, dokud se neobjeví její Martin. Moudrý král vystrojí oběma svatbu a dva nehodné tovaryše vyžene ze zámku.

Když bilancoval Cimrman svou uměleckou činnost, zjistil, že ani jedno z jeho děl nedošlo uznání. Proto ustoupil do anonymity a stal se autorem folklorním. Jasnozřivě rozpoznal, že moderní doba odsoudí k zániku lidovou tvořivost. Jediné, co zůstane bude anekdota. A právě ona hraje významnou roli v jeho hře Lijavec.

Panika v městečku se stala osvědčenou klasikou, která své příznivce doposud nezklamala, naopak si stále získává další. A nezklame ani nyní. Kovboj a Indián se o prázdninách nudí, a tak je Kůň vezme do kina. Tam se tito dva překvapiví dobrodruhové inspirují a rozhodnou se, že si postaví loď a vyplují na moře. Ale jak už to v jejich případě bývá, nic nejde podle plánu.

Program Svatováclavského hudebního festivalu nabídl posluchačům lahůdku duchovní hudby, oratorium německého skladatele Georga Friedricha Händela, La Resurrezione (Vzkříšení). Dílo patří k Händelovým raným oratoriím. Když se Händelovi nepodařilo dobýt operní baštu té doby – italské Benátky, vrátil se do Říma a tady oratorium na libreto Sigismonda Capaceho zkomponoval. Premiérově je uvedl o velikonočních svátcích v roce 1708. V hudebním dokumentu se přeneseme na zkoušky orchestru se sólisty a následně do kostela sv. Václava v Opavě, kde oratorium zaznělo v podání špičkového českého hudebního tělesa Collegium 1704, které se zaměřuje na barokní hudbu v její původní interpretaci. Tentokrát si ke spolupráci pozvalo, mimo další skvělé sólisty, rodačku z Orlové, Martinu Jankovou, hvězdu operní scény v Curychu.