Televizní program

Colleen, mladá Newyorčanka, se přestěhuje do Sunny Visty, čtvrti posedlé drby a chatovací aplikací. Když dojde k sérii vražd, místní skupinový chat ji označí za hlavní podezřelou. Aby očistila své jméno, musí odhalit temná tajemství a pokrytectví sousedů.

Akce Asanace byla komunistickým zločinem proti lidskosti, který dodnes nebyl potrestán, a jeho oběti se nedočkaly náležité rehabilitace. Proč je v naší společnosti tak těžké dosáhnout spravedlnosti a tak snadné zapomenout? A jaký význam má dnes pojem morální satisfakce? Dokumentární film režiséra Romana Vávry nabízí osobní příběh Ivanky Lefeuvre a několika dalších disidentů, kteří byli na počátku 80. let StB donuceni k vystěhování do zahraničí a dnes se zoufale snaží dosáhnout spravedlnosti a odškodnění.

Chystá se Babí léto – takové pavoučí Vánoce – je kolem toho plno těšení ale i shonu a povinností. Tatínek Webster z toho stresu a návalu úkolů onemocní a ztratí se mu schopnost tvořit pavoučí vlákno. Bez něj by se ale rodina nemohla zúčastnit nejkrásnější části Babího léta – a zdobit strom na dvoře. Tatínek se musí vyléčit, rychle odpočívat! Ostatní si rozdají jeho úkoly a pustí se do práce. Když se večer sejdou u slavnostního stolu, je tatínkovi sice mnohem lépe, ale schopnost tvořit pavoučí vlákno se mu ještě nevrátila. Třeba to spraví slavnostní večeře. Babička peče mravence a Websterovi si zatím znovu prožijí ta neskvělejší dobrodružství, která za uplynulý rok zažili.A pak je mravenec upečený. Povedl se skvěle,…

Dalli Dalli patřilo v 70. letech k fenoménu německých televizních obrazovek. Zábavná televizní soutěž přilákala k televizorům miliony diváků a její moderátor Hans Rosenthal byl všem známou celebritou. Jubilejní epizoda jeho soutěže se tak měla stát velkou televizní událostí, připadala ovšem přesně na datum 40. výročí Křišťálové noci. Hans Rosenthal nikdy nechtěl zapomenout na svůj původ ani na hrůzy, které během války jako židovský chlapec prožil. Vedení televize ale o žádné připomínce války nechce ani slyšet…(Česká televize)

Dokument formou osobní výpovědi mapuje vývoj tvorby a životní příběh českého malíře magického realizmu, Tomáše Bíma, jehož dílo ovlivnila inspirace americkými precizionisty. Čisté barevné plochy, specifický laskavý humor, krajiny bez lidí a schopnost zachytit jedinečnost okamžiku jsou poznávacím znamením jeho obrazů. Tomáš Bím se ve vzpomínkách vrací k atmosféře a tvůrčímu kvasu dob minulých, kdy se zabýval užitou grafikou a kdy v litografické dílně v Říční tiskli své grafiky také Adolf Born, Ctirad Stehlík, Jiří Šalamoun, Kamil Lhoták a další vynikající umělci. Vyznává se z pokory vůči litografickému kameni a dává též nahlédnout do svého ateliéru i do umělecké galerie, ve které pořádá výtvarné i fotografické vernisáže pro své kolegy z řad tvůrců.

Dnešní pohled na stále rezonující vědeckofantastický román Herberta George Wellse z roku 1898, „Válka světů“… Když H. G. Wells v roce 1898 vydal knihu „Válka světů“, vyvolal v lidech značný neklid, definoval ale základy žánru sci-fi, a tím způsobil i revoluci v literatuře. Představil Homo sapiens jako druh, který může selhat.

Divadelní hra italského dramatika osmnáctého století Carla Gozziho Princezna Turandot se stala podkladem pro různá zpracování. Sám Gozzi, který ve svých hrách rád mísil živelnou komiku s pohádkovými příběhy a situoval je do bájných a fantazijních míst, v této své nejznámější hře vycházel z textů pohádek „Tisíce a jedné noci“.

Trollí princezna Poppy měla vždycky obrovskou slabost pro svého trochu nabručeného kámoše Větvíka. Dva roky to mezi nimi jen tak bublalo, ale teď už to začíná být vážné. Jak se ti dva sbližují a ještě více poznávají, Poppy zjistí, že Větvík před ní skrývá trochu nepříjemnou, leč velmi vzrušující životní kapitolu. Kdysi byl totiž členem populární chlapecké kapely BroZone, která se však rozpadla vinou jednoho nešťastného incidentu, kvůli němuž se zpěváci úplně rozhádali a vyrazili každý svou cestou. Jednoho z nich však jeho cesta dovedla až do zajetí dvou všehoschopných popových grázlů, kteří přišli na to, jak z něj po kapkách odčerpávat jeho pěvecký talent a využívat ho k tomu, aby oni sami ovládali hitparády a davy fanoušků. Jenže i…

Šarlotina pavučinka patří mezi nejoblíbenější dětské knížky vůbec. Vyšla už ve 23 jazycích, včetně češtiny, a v úctyhodném počtu 45 miliónů výtisků. I proto podle této nesmrtelné předlohy, kterou napsal autor Myšáka Stuarta Littlea E. B. White, vznikl stejnojmenný film, jehož ambice nejsou o nic menší. Hlavním hrdinou Šarlotiny pavučinky je malé prasátko Wilbur, které zjistí, že přísloví „V nouzi poznáš přítele“ opravdu platí. Jako první mu pomůže malá Fern (Dakota Fanning – Válka světů, Muž v ohni), která mu krátce poté, co přijde na svět, zachrání život. Lidé mají sice prasátka rádi, jenže v drtivé většině v podobě vypečené kýty. A ty Wilburovy by se měly stát kulinářskou ozdobou vánočního stolu Ferniných rodičů. Naštěstí má Wilbur v rodné stáji…

Obklopený pochlebujícími dvořany, zcela v područí své tety, chamtivé vévodkyně (A. Ferréolová), žije císař (H. Juhnke) svůj prázdný život. Jeho jedinou vášní jsou šaty, na každý den mu musí dvorní návrhář Lorenzo (C. Voigt) navrhnout nové. Takový rozmar stojí spoustu peněz, které dvůr vymáhá z poddaných. A kdo nemá na zaplacení oděvní daně, jde do vězení. Tak se stane i mladé tkadleně Marii (T. Herzová-Pokorná) a její dcerce Jenny (A. Herz). Jejich osud nenechá lhostejným dva náhodně přihlížející – Lorenza a malého vagabunda, sirotka Tobiáše (J. Kalous). Lorenzo se Tobiáše ujme a oba se snaží Marii zachránit. V přestrojení nabídnou císaři šaty z látky, kterou nevidí jen hloupí a ti, co nestačí na svůj úřad… Známý Andersenův příběh scenárista obohatil…