Televizní program

Speciální série oblíbeného dětského cyklu, která se tentokrát zaměří na logopedii. S dvojicí Týna a Zdeněk si děti zacvičí na originální logopedické písničky, na jejichž vzniku se oba hlavní aktéři pořadu podíleli spolu se zkušenou logopedkou. Každý díl nabídne procvičení výslovnosti jedné problematické hlásky či skupiny hlásek, aniž by ubíral na hravosti a příběhové lince, které jsou pro pořad typické. Nově je nedílnou součástí série také zábavný grafický doprovod, který vtipně přiblíží daný problém a umožní snadnější zapamatování textů písniček.

Hrabě F. A. Špork toužil vybudovat na přelomu 17. a 18. století na svém panství světoznámé lázně, které by svým věhlasem zastínily Karlovy Vary. Jakkoliv tento cíl nebyl nikdy naplněn – vody v Kuksu ostatně nejsou nijak zvlášť léčivé – podařilo se mu na ploše labského údolí vybudovat spektakulární celek využívající jak přirozený reliéf krajiny, tak umělé prvky. Hrabě sezval přední umělce své doby, kteří zanechali v Kuksu svou nadčasovou stopu. Zejména sochař Matyáš Bernard Braun vytvořil pro hraběte svá vrcholná díla: cyklus soch Ctností a Neřestí, které zdobí příchod k monumentálnímu hospitalu. Osa lázeňských staveb symbolizuje životní pouť člověka od narození ke smrti a touto cestou vedou i kroky našich dvou oblíbených průvodců, Arnošta Goldflama a Josefa Poláška. Cestu…

Na jihu Francie se schyluje ke svatbě Françoise Martina a Alice Bouvier-Sauvageové, jejichž rodiny pocházejí z naprosto odlišných poměrů. Zatímco Françoisovi rodiče jsou obyčejní lidé, Alicin otec Frédéric si zakládá na šlechtickém původu a sňatek neschvaluje. Napětí se snoubenci pokusí zmírnit výsledky DNA testů, které však odhalí nečekané kořeny všech rodičů a způsobí řadu komických situací. Gérard zjistí, že má německé předky, Catherine portugalské a Nicole dokonce vzdálené příbuzenství s britskou královskou rodinou. Největší šok čeká Frédérica, který objeví čerokézské kořeny a odmítá se s tím smířit. Každý se s nově odhalenou identitou vyrovnává po svém, což vede k řadě absurdních i humorných momentů…

V pátém díle série Dominic Toretto se svou partou elegantně sejmul mocného brazilského narkobarona. Velkou úlohu v tom sehrály jeden most v Rio de Janeiro a obří sejf, který po něm Domovi parťáci táhli. Nikdo z nich neměl tušení, že svědkem celé události byl zločincův syn Dante. Ten od toho dne osnuje plán pomsty, která má ošklivě postihnout nejen Toretta, ale i všechny jeho blízké, včetně Domova osmiletého syna. A protože na děti se nesahá, rozhodne se Toretto Danteho zastavit. Bohužel však příliš pozdě přijde na to, že tak odhodlanému a rafinovanému soupeři ještě nečelil. Zvlášť když má Dante neskutečný organizační talent a vytvoří tým, který spojuje jediná věc – nenávist k Dominicu Torettovi a jeho kámošům.

Příběh sleduje Lucii, mladou ženu z města, která nečekaně zdědí horskou chatu po svém odcizeném otci Karlovi, bývalém náčelníkovi horské služby. Lucie přijíždí do hor s cílem rychle vyřešit dědictví, ale místo prázdné chalupy nachází chaos – chata je obývána záchranářem Matějem, jeho psem Bedřichem a dalšími obyvateli, kteří chatu spravují jako ubytovnu pro školy v přírodě. Lucie se musí vypořádat nejen s neznámým světem hor, ale také s Matějovým sarkastickým postojem a výzvami, které ji postupně nutí překonávat vlastní hranice. Komické situace, horské záchranné akce a ztřeštěná nedorozumění vedou k nečekanému sbližování mezi Lucií a Matějem. Přestože Lucie zpočátku bojuje s nepřízní hor i Matějovým cynickým humorem, jejich vztah se postupně mění v přátelství a možná i něco víc…

Ačkoliv dnešní svět nabízí nepřeberné možnosti, jak být neustále ve spojení, pocit osamělosti zažívá dosud největší množství z nás. Samota trápí Moniku a Jarka. Osamělá je i Mariana Bára, třebaže je teprve školačka a život má před sebou. Samotou trpí 16 % světové populace, dlouhodobě ji pociťuje každý třetí obyvatel ČR, trvalé osamělosti čelí každý desátý. Odborníci hovoří o epidemii dneška. Existuje řešení?

V roce 1921 byl Greenwood pro černochy zdrojem hrdosti. Slavný Booker T. Washington dal této obchodní čtvrti název „Černošská Wall Street“, protože zde byla spousta prosperujících černošských firem. Dnes večer se podíváme, co se onen den stalo. Co stálo za nejhorším incidentem rasového násilí v amerických dějinách? Přeživší, potomci a historici se pokusí vysvětlit, proč k tomu došlo, a jak se město a Amerika dodnes snaží s touto tragédií vyrovnat.

Vize a odhodlání Pierra de Coubertina pomohly k životu jedné z nejpopulárnějších globálních sportovních událostí na světě. Životní příběh francouzského pedagoga a historika, který v roce 1896 obnovil antické olympijské hry a je všeobecně uznáván jako zakladatel moderních olympijských her, však zůstává relativně neznámý. Režisér Ady Walter ve svém dokumentu vedle historických záběrů a záznamů využil také pohled francouzské šermířky Lauren Rembi, která propojila historická fakta a Coubertinovu vizi o sportu jako sjednocující síle pro mír se současným světem vrcholového sportu.

Amira Alhariri přijela do Prahy se svým manželem a dětmi a přivezla si s sebou jen o něco víc než vzpomínky na život, který museli opustit kvůli válce v Sýrii. Během deseti let sledujeme, jak její rodina čelí výzvě, na kterou se nedá připravit: děti vyrůstají mezi dvěma světy. V každodenních situacích, které v sobě nesou nečekané napětí, vidíme, jak se její dcera rozhoduje mezi nošením hidžábu a snahou zapadnout mezi vrstevníky, jak nejmladší syn začíná mluvit lépe česky než arabsky a jak prostřední děti hledají rovnováhu mezi očekáváním rodičů a svou vlastní, rodící se identitou. Zatímco její manžel buduje malý kebabový podnik a tráví dlouhé hodiny prací, aby rodinu finančně zajistil, Amira se stává její kulturní oporou. Učí děti…

Ráno 10. listopadu 1938 zjistili obyvatelé malého městečka Bühl, že zdejší synagoga hoří. Podobný pohled se naskytl na celém území Třetí říše Němcům, kteří šli ráno do práce nebo do školy. Po celé zemi bylo zapáleno nebo zpustošeno 1400 synagog a modliteben. Některé ještě ráno hořely, jiné už jen doutnaly a hrozilo jejich zřícení. Neobvyklá podívaná způsobila, že tisíce zvědavců přišly toho dne pozdě do zaměstnání nebo do školy. Pro tisíce německých Židů se tato noc stala hrůzným a nezapomenutelným zážitkem. Velmi rychle se v tehdejším Německu prosadil výraz „Křišťálová noc“. To kvůli úlomkům skla, které v noci z 9. na 10. listopadu 1938 pokryly ulice v celé zemi.