Televizní program

Olympijské hry v Berlíně roku 1936 byly průkopnické – poprvé byly vysílány televizí a byla zde štafeta s pochodní. Nejzajímavější momenty kazí fakt, že Hitler využil tyto hry jako propagandu.

Zpěvák Daniel je na dně. Po pokusu o sebevraždu skončí na psychiatrii a má zpěvem přinést radost skupině osamělých lidí.

Šampion v kickboxu Matt Reeves se stane očitým svědkem vraždy svého přítele Johnnyho. Když pátrá po okolnostech, zjistí, že jakýsi pan Neegal v jižní Africe založil novou kickboxerskou asociaci a že svým zápasníkům nedává šanci z asociace vystoupit. Také zjistí, že taky Johnny se musel k asociaci připojit, pokud nechtěl zemřít. Pan Neegal je ochoten zabít kohokoliv. Matt se rozhodne do smrtící arény vstoupit. Má jen jeden cíl. Zabít tajemného Neegala.

Nakažení už nejsou největší hrozbou – tou je nelidskost přeživších.

Film o osudovém setkání dvou mužů s odlišnými postoji k závažnému společenskému problému úplatkářství. Na jedné straně stojí mladý ambiciózní chirurg, který zásadně odmítá přijmout za svou práci peníze od pacientů. Na druhé straně stojí vedoucí autoservisu, pro kterého takový vedlejší příjem představuje naprostou samozřejmost.

V rozdělené vile žijí čtyři rodiny. Nejpočetnější je Vondřichova, rodina člověka, který jen šetří. To pan Podhrázký utápí všechny své příjmy nakupováním novin, z nichž vystřihuje zajímavosti. Pan Strasík zase své příjmy topil v nakupování losů, na něž nikdy nic nevyhrál, takže se s ním jeho žena rozvedla, ale žijí dál ve společném bytě. Mladí manželé Koubovi mají také dost účelové manželství – on je instalatér a ona jako dispečerka OPBH ho posílá na úkoly, které jim nesou. Kouba chce jednou zamaskovat telefonní číslo své milenky, a tak řekne ženě, že je to číslo losu, který dostal od Strasíka (ten mu dá dávno prošlý los). Číslo však vyhraje 100 000 korun, a tak ve všech rodinách, s výjimkou Strasíka, který…

Svůj životopis Miguela de Cervantese natočil Vincent Sherman v roce 1967 – v barvě a s hvězdným obsazením. Ve snímku se objevili Horst Buchholz, Gina Lollobrigida, José Ferrer, Louis Jourdan či Fernando Rey. Zobrazuje mladého Cervantese jako chudého, leč ctižádostivého mladíka, který se nevyhýbá soubojům ani milostným eskapádám. Ústřední osou příběhu je pak konflikt Svaté ligy s Turky včetně slavné bitvy u Lepanta, která stála Cervantese ruku. Zmrzačený námořník je později zajat alžírskými piráty a odvlečen jako otrok do Alžírska, kde osnuje plány na vzpouru a útěk, aniž by tušil, že si jej budoucí generace zapamatují jako spisovatele. Ačkoli vynikal dobrodružnými situacemi a zvraty, nedočkal se Cervantesův život takového množství adaptací jako jeho nejslavnější román. Děj Dona Quijota v kombinaci…

Komedie H. Pawlowské a M. Adamce vypráví o starostech matky a dcery s vdáváním. Aktivní průvodkyně cizinců ve středním věku paní Pavlásková bydlí se svou dcerou, která právě začala studovat medicínu. Kvůli dceři se matka nehodlá zatím vdát za svého dlouholetého přítele. Ten hodný muž jí právě maluje byt, když na zdi objeví vzácnou fresku. Odborná komise se rozhodne fresku uchovat a pošle do bytu restaurátora. Matka, která podporuje dceru na studiích, vlivem svého přítele znejistí. Muž má totiž starost, aby dcera, vysokoškolská studentka, nezůstala nakonec na ocet. Slovo padne na úrodnou půdu a matka se pustí do nenápadných akcí, aby k dívce přitáhla pozornost mladého restaurátora…

Jak jinak by princezna Hortenzie dostala za manžela milovaného královského štolbu, kdyby si nezalhala. Neurozený ženich nemůže být tatínkovi králi po chuti, to dá rozum. Jenže, kdo by chtěl po zamilovaných, aby byli rozumní. Upřímně řečeno, tu drobnou lest, aby se za sebe dostali, vymysleli docela dobře.

Když se do sebe zamilují pohledný mládenec a vodníkova dcera, můžeme čekat, že jejich láska nebude mít na růžích ustláno. A přesně to se stalo mladému hrnčíři Vítkovi (Oldřich Vízner) a spanilé Běličce (Jarmila Švehlová). Hlavně pantáta vodník (Ota Šimánek) nebyl zprvu z nápadníka nadšený a dal mu to pocítit. Ale co by to bylo za lásku, kdyby nepřestála nějakou tu zkoušku a pár útrap… Od prvního okouzleného pohledu ke svatebnímu tanečku je někdy dlouhá cesta, ale většinou se také najde někdo, kdo přiloží pomocnou ruku tak jako rázná Běliččina tetička Žanda Frýda (Míla Myslíková). Úsměvná televizní pohádka vypráví nejen o soužití lidského a vodnického pokolení v Povltaví, ale i o tom, že všude na světě je dobře, ale doma…