Televizní program

Na úsvitu britských dějin, v 9. století, je Anglie zemí jenom podle jména – ve skutečnosti je vnitřně rozdělená a pustošená hordami loupeživých Dánů. Mladý následník trůnu Alfréd je horlivý křesťan, který víc než válce touží zasvětit svůj život rozjímání a stát se knězem. Po smrti svého otce je však nucen chopit se meče, sjednotit rozdrobenou zemi a stát se Alfrédem Velikým. Jen tak může uhájit svou zem i vlastní čest proti barbarským nájezdníkům.

Zápletka komedie odehrávající se během jednoho hasičského plesu začíná nenápadně. Dámy i pánové se pečlivě připravují, Bouchalovi (J. Sovák a S. Zázvorková) i jejich dcera Jana (M. Steinmasslová), stejně jako Háčkovi (J. Somr a J. Bohdalová). Osmnáctiletému Arnoštkovi (T. Juřička) se líbí Jana, ale ta má na plese jiného kavalíra. Všichni se mu smějí a dělají si z něj legraci, a tak se rozhodne k ráznému činu. Protože s ním Jana nechtěla tancovat, ukradne jí jednu botu, aby netančila ani s nikým jiným. Jenže se splete, ta bota patřila její matce. Aby zmatky byly ještě větší, zapálí stodolu, kterou měli hasiči připravenou k cvičnému poplachu. A po uhašení začne vyšetřování…

Názvy jednotlivých epizod: 1. O statečném kocourovi 2. O kočce bez ocasu 3. O chytrém kocourovi 4. O vládě koček 5. O kočkách, psech a myších 6. Jak se kočka přidala i nepřidala k člověku 7. Nesmrtelná kočka

Ztráta zaměstnání převrátí Man-suovi život naruby a donutí ho bojovat o vše, co měl.

Americká rodina stráví víkend u britských přátel z dovolené. Snaha zachovat zdvořilost i přes stále nepříjemnější situace se jim však vymstí.

Dědictví stavitelů minulých dob přineslo Paříži mezinárodní věhlas. Vděčí za něj především majestátnímu Place de la Concorde – náměstí Svornosti – největšímu náměstí v Paříži, kterému vévodí obelisk z egyptského Luxoru; dále Vítěznému oblouku, který se tyčí na Place de l’Étoile a během jehož výstavby se střídaly u moci různé politické režimy. Zapomenout bychom neměli ani na náměstí Bastily, jehož dějiny poznamenaly revoluce. V roce 1789 zde padla pevnost s vězením a na revoluci roku 1830 upomíná tzv. Červencový sloup. A nakonec z náměstí Trocadero, kam proudí miliony návštěvníků, se otevírá překrásný pohled na majestátní Eiffelovu věž.

Gigi je mladá žena, která celý život nepoznala své biologické rodiče a svým způsobem přežívá spíš na hraně společnosti – živí se podvody a prodáváním kradených videoher. Bydlí společně s kamarádkou ajťačkou Rachel. Gigi jednoho dne zjistí, že její biologickou matkou je Linda Hunterová, bohatá a úspěšná majitelka firmy, která se zabývá vývojem videoher. Shodou okolností Linda právě shání asistentku a tak se Gigi jde o místo ucházet. Rachel jí radí, aby řekla, kdo je, ale Gigi má jiný plán. Lindu si získá a místo osobní asistentky dostane. Tím se dostává velmi blízko do okolí své matky a rozhodne se situaci využít ve svůj prospěch. Chová se jako submisivní, věrná asistentka, ale zároveň sbírá citlivé informace, sleduje slabá místa a nepozorovaně…

Íá je šedý oslík, který je v důsledku legislativního aktu osvobozen z cirkusu. Od té chvíle začíná oslovo surreálné putování světem a jeho očima divák vnímá lidské počínání v těch nejrůznějších podobách. Na své cestě se setkává s fotbalovými ultras, bodrým řidičem kamionu i s mladým knězem, který selhal na své duchovní pouti… Jerzy Skolimowski, matador polské kinematografie, si ke spolupráci na svérázné variaci na Bressonovu alegorii A co dále, Baltazare přizval talentovaného mladého kameramana Michała Dymka. Spolu vytvořili odvážné a formálně svobodné podobenství.

Veselohra o mladom dedinskom dievčati, ktoré sa stretáva s novými životnými skúsenosťami vo veľkej továrni. Pomaly si zvyká na nové prostredie aj na nových ľudí a z dedinskej naivky sa stáva mladá žena s novými ideálmi.

Radost a žal – jeden bez druhého neznamenají v životě lidském nic. Tímto poznáním musí projít mladičká princezna z království Radosti (V. Žilková). Šťastná a bezstarostná je až do dne, kdy ji Pták Žal (J. Kemr) unese z bezpečí a klidu domova. Bloudí sama po světě. Kam přijde, tam přináší zmar. Pták Žal vždy její práci zmaří. Nakonec najde práci u krejčího (L. Mrkvička), když ale propálí princův oděv, je pozvána na zámek. Princ (P. Svoboda) se do princezny zamiluje a ožení se s ní. Pták Žal se ale nevzdává a ukradne mladé královně novorozeně a nabídne ji, že jej vrátí domů za podmínky, že si nechá všechny strasti a žaly, které prožila. A princezna samozřejmě volí dobře, protože není radosti bez žalu…