Hitlerův dvůr

Když se Adolf Hitler vrátil z první světové války do Mnichova, neměl práci ani přátele. V roce 1919 byl vycvičen jako řečník v oddělení propagandy Reichswehru. Tam se setkal se stejně smýšlejícími lidmi, kteří se stanou důležitými pro jeho vzestup. Postupně si vytvořil okruh příznivců, kteří mu poskytovali peníze a kontakty. Patřil mezi ně Rudolf Heß, Ernst Röhm a rodina Wagnerových v Bayreuthu. V roce 1923 se Hitler odvážil provést puč proti výmarské demokracii, který selhal. Po propuštění z vězení se stáhl do Obersalzbergu. Díky fotografiím Heinricha Hoffmanna vznikal v ústraní horského světa propagandistický mýtus. Po sebevraždě jeho neteře Geli Raubalové se Hitlerovou společnicí stala devatenáctiletá Eva Braunová… Když byl v roce 1933 Adolf Hitler jmenován říšským kancléřem, jeho soukromý život se změnil jen nepatrně. Pro jeho nejbližší okolí šlo nyní o udržení přízně diktátora. Každý, kdo se mu postavil do cesty, jako Ernst Röhm, byl chladnokrevně zavražděn. Eva Braunová a sekretář Martin Bormann přístup k „Führerovi“ kontrolovali. Do společnosti na Berghofu začali vstupovat noví členové. Z mladého Alberta Speera se stal oceňovaný architekt a nakonec všemocný ministr zbrojení. Osobní lékař Karl Brandt se pro Hitlera pustil do vraždění duševně nemocných a invalidů. Své místo v Hitlerově kruhu si mohl udržet pouze ten, kdo se prokázal bezpodmínečnou loajalitou.