Hospoda Na Mýtince

Seminář Cimrman a opereta začíná zopakováním životopisných údajů známého génia. Poté se diváci dozvědí, jak byl Cimrman přiveden na myšlenku inscenovat hru, v níž by se zpívalo, aniž by děj utrpěl. Dočkáme se i vysvětlení teorie absolutního rýmu. A malá perlička – Cimrmanovy operetní předehry jsou charakteristické tím, že tam nenajdete jedinou hudební myšlenku…
Jaké byly osudy první Cimrmanovy zpěvohry Proso, z níž se dochovalo pouze torzo U příležitosti zahájení provozu slavného vídeňského divadla byla vypsána soutěž o nejlepší operetu. Obeslal ji také Čech Jára Cimrman, a to rozmáchlým sedmihodinovým dílem Proso. Díky své snad jediné záporné vlastnosti – drobnému škudlilství – nepodal zásilku s partiturou doporučeně, což umožnilo Franzi Lehárovi, Johannu Straussovi, Oskaru Nedbalovi a dalším členům poroty, aby si geniální operetní fresku doslova rozebrali. Vědecký tým českých cimrmanologů po mnoha desetiletích dokazuje, že autorem světově proslulých melodií z Netopýra, Polské krve a mnoha dalších operet je zapomenutý Pojizeřan Cimrman. Výsek z operety Proso, uváděný pod názvem Hospoda Na mýtince, dává tušit, jak monumentální musel být Cimrmanův vyloupený sedminásobek.
Hospoda na mýtince je prvním společným dílem pánů Smoljaka a Svěráka, které napsali pro Divadlo Járy Cimrmana. Dnes kultovní titul, který stál na počátku dlouhé řady her, které svým humorem a především pohledem na svět nemají v jiných kulturách obdoby.