Netušená síla blesků

Pilot Kurt Stallings se chystá vzlétnout do stratosféry bývalým špionážním vrtulníkem Recherche předělaným v laboratoř. On a spolupracující vědci se snaží získat co nejvíce informací o vzniku a původu blesků. Dochází ke sběru dat, zkoumání blesků a vyhodnocování vlivu na atmosféru. Pískový lom v Tampě na Floridě je místem, kde v USA dochází k největšímu množství blesků – až 5000 případů za rok. V písečných dunách je možné nalézt duté skleněné trubičky vzniklé úderem blesku. Těm se přezdívá fulgurity. Blesky vznikají v bouřkových mracích označovaných jako kumulonimby. Jedná se o až 15 km vysoký mrak, ve kterém se tvoří elektrické pole při srážce kapalin v elektrickém oblaku. Bouřkovým mrakům dodává energii exploze hvězd supernov, které uvolňují energii a částice. Kumulonimby obsahují až 8000 tun vodní páry. Krupky padají směrem dolů a sráží se s krystalky stoupajícími nahoru. V dokumentu promlouvají fyzikové, kteří svou vědeckou dráhu zasvětili zkoumání blesků. Měří sílu blesků pomocí radioteleskopu Zofar, který zachytí radiové impulsy vyzařující na začátku blesku. Vědci došli ke zjištění, že blesk je tvořen stejnou látkou jako hvězdy. Blesky představují zajímavý meteorologický jev, který ovlivňuje přírodu a fungování země. K měření síly blesků dochází také např. na Nigerské poušti v Izraeli, kde se ročně vyskytne 0,5 zásahu blesku za rok. Prší zde pouhé tři dny v roce. Blesky přispěly ke změně chemického složení za Zemi. Bylo zjištěno, že při vzniku Země došlo při zásazích blesku k uvolnění velkého množství fosforu z vulkanických hornin, který přispěl vzniku života na Zemi.