O kominickém učni a dceři cukráře

Sirotek Tomáš musel nastoupit do učení ke kominickému mistru Dýmalovi a podřídit se tak rozhodnutí svého strýce. Začátky učení nebyly vůbec lehké. Vydržel mistrovo svérázné „učení“ i všechna příkoří jeho hašteřivé manželky a naučil se všemu, co patřilo ke kominickému řemeslu. Přesto snil o tom, že jednou bude pekařem, jako byl táta. Měl štěstí, že si ho vybral do učení cukrářský mistr, který rozpoznal jeho šikovnost a chuť do práce. To druhé řemeslo mu doslova učarovalo. Aby se však dokázal v tomto novém řemesle prosadit a našel tak i svůj nový domov, musel ještě překonat řadu překážek, především však nástrahy svého rivala, cukrářského učně Vojtina. Velkou oporou jeho úsilí byla cukrářova dcera Eliška. Za svou houževnatost a píli byl Tomáš nakonec odměněn, jak si zasloužil.