Obří opravny

Dopravní letoun Airbus A330: Co je potřeba k rozebrání a znovusestavení obrovského letadla? Každé letadlo musí nejméně jednou za šest let projít důkladnou kontrolou nazývanou také IL Check. Zaměstnanci specializované firmy na Maltě během ní odpracují dohromady dvacet pět tisíc hodin. Nyní je čeká Airbus A330–300, kterému se zkráceně říká podle poznávací značky D-AIKR Kilo Romeo. Délka tohoto letounu přesahuje 63 metry a jeho výška činí téměř 17 metrů. Kilo Romeo je s více než šedesátimetrovým rozpětím křídel určen ke středně dlouhým až dlouhým letům. Ty absolvuje maximální cestovní rychlostí 875 kilometrů za hodinu. Zaměstnanci firmy musejí jeho celkovou údržbu zvládnout za čtyřicet dnů. Technici rozeberou celou kabinu včetně sedadel, kuchyněk, toalet a obložení stěn a stropů a důkladně prohlédnou veškeré součásti bez ohledu na jejich velikost. Všechny vyčistí, zkontrolují a opraví, případně je nahradí novými. Odstrojený trup důkladně prozkoumají, zda nenese nějaké stopy poškození. Jejich bedlivé pozornosti neujde ani ten nejmenší šroubek, zvenku i zevnitř. Současně probíhá údržba křídel, vztlakových klapek a motorů.
2. Rychlovlak Sapsan: Jak probíhá celková údržba nejdelšího vysokorychlostního vlaku na světě? Jeden z nejmodernějších vlaků na světě se jmenuje Sapsan, neboli sokol stěhovavý. Jde o konstrukční modifikaci v Německu vyráběného vlaku Velaro určenou pro Rusko. Základní model vlaku tvoří deset vagónů s místy pro 600 cestujících. Sapsan dokáže uhánět rychlostí až 250 kilometrů za hodinu, jeho technika je dokonale uzpůsobena ruskému podnebí a veškeré systémy fungují bezchybně i při teplotách kolem -40 °C. Jeho jedinečnost podtrhuje i skutečnost, že lze spojit dvě soupravy do vlaku o dvaceti vozech. Délka takové soupravy pak může dosáhnout úctyhodných pěti set metrů, což je mezi světovými vysokorychlostními vlaky rekord. Každý Sapsan však čeká po ujetí 3 700 000 kilometrů nucená generální oprava. Technici musejí během takzvané revize R3 rozebrat celý vlak. A aby to zvládli během stanovených čtyřiatřiceti dnů, musejí soupravu rozdělit na dvě části a pracovat na nich souběžně ve dvou různých halách. K nejsložitějším pracím patří zvednutí vlaku a výměna podvozků. Druhá polovina je tou dobou v lakovně. Mimoto dochází k povinné výměně sběračů proudu a kontrole palubní elektroniky. Uvnitř soupravy se současně kontrolují a opravují všechny sedadla. Veškeré práce lze stihnout jen v případě, že se neobjeví žádné velké komplikace.