Televizní program

Szikrázik a napfény a tiszta falusi utcákon. A parasztházak zsúpfedelei mintha elnézően bólogatnának a fiatalok csoportja láttán, akiknél szól a táskarádió, hol dzsesszt hallgatnak, máskor Vivaldit, s közben nagyokat labdáznak, s ha lehet állandóan ugratják egymást. Heten vannak, mint a gonoszok. Idevalósiak, jóbarátok. Együtt nőttek fel, s most is együtt élvezik a vakáció utolsó napjait. A Tiszában fürödve egyre többen merülnek le iszapért, miközben egyiküknek sem tűnik fel, hogy hiányzik valaki. Valaki nem jött fel a merülése után… Gaál István remekműve több nemzetközi és hazai díjat is nyert: Karlovy Vary fődíj, Magyar Filmkritikusok Díja a legjobb rendezésért és az operatőri díj, Pesaro: a fiatal kritikusok díja, Edinburgh Nemzetközi Filmfesztivál Szakmai zsűri: oklevél.

Elena Kodymová, modistka, dcera holiče z pražského předměstí, měla vážnou známost s Jiřím Kristenem, synem statkářky v Dubinkách. Proti jejich sňatku byla však matka Jiřího, paní Kristenová – žena, která lpěla na tradicích rodu a chtěla rozhodovati o osudu svých synů přes to, že měla smutné zkušenosti, neboť obě manželství jejího staršího syna Viléma byla nešťastná. Když však Jiří setrval na svém sňatku s Elenou, zaujala paní Kristenová takové stanovisko, že Jiří musel Dubinky opustit. Rozrušen, odjížděl z domova…(oficiální text distributora)

Student, který namísto očekávaných peněz zdědil bezcenný třírohý klobouk, vymyslí se svým kumpánem lest na hloupého kupce a klobouk mu prodá jako zázračný – kdo si ho nasadí na hlavu, nemusí prý nikomu nic platit… Hudební film na motivy divadelní frašky V. K. Klicpery natočil podle vlastního scénáře Alfréd Radok. Snímek, okamžitě obviněný z kosmopilitismu, byl na popud vedení barrandovských studií několikrát přestříhán, ale i přesto se stal záminkou k Radokovu vyhazovu – velký podíl na něm měl Otakar Vávra. Film dodnes působí především poetickou, na detail soustředěnou kamerou a na svou dobu nevšední hudbou. Vedle představitelů hlavních rolí, v té době zavedených filmových herců Zdeňka Dítěte, Josefa Kemra a Saši Rašilova se dočkali větších příležitostí i Rudolf Pellar a…

Divák má možnost sledovat boj členů rodiny a personálu s drsnými severskými podmínkami při snaze dopravit životně nezbytné zásoby do těchto odlehlých končin. Jelikož neexistuje jiné spojení s civilizací v okruhu stovek kilometrů, představuje tato společnost často jedinou šanci, jak umožnit přežití lidem, kteří žijí na pobřeží Beringova moře. Starají se o dopravu všeho, na co si vzpomenete, od severských tažných psů a léků pro nemocné děti, přes hornické vybavení, až po jídlo. Jejich každodenní náplní je starost o logistické zabezpečení celého regionu. Na legraci a dobrou náladu si nicméně najdou čas vždycky.

Okamžik mezi dravcem a kořistí je v přírodě dramatickou událostí. Pro jednoho je to potrava, pro druhého otázka života a smrti. Uvidíme strategie, které špičkoví predátoři používají při lovu kořisti.