Televizní program

Mezigenerační komedie Noaha Baumbacha o stárnutí, ambicích a úspěchu, která je zároveň dojemným portrétem manželství zkoušeného přívalem mládí.

V příběhu, který je zasazen do texaského El Pasa roku 1987, sledujeme osudy dvou mladých mexicko-amerických přátel. Aristotle „Ari“ Mendoza a Dante Quintana svádějí svůj boj s rasovou a etnickou identitou, sexualitou, ale také s vlastními rodinami.

Na pobreží Filipín unesú dvoch nemeckých turistov. Na ich záchranu vyšlú do Manily Karlu Lorenzovú, ktorá až do nedávna pôsobila ako diplomatka v Bahrajne, ale napokon o svoj post prišla, keďže vlastné morálne zásady kládla vyššie ako príkazy svojich nadriadených. Aj teraz je za záchranu unesených ochotná ísť nad rámec rozkazov a riskovať všetko – aj vlastný život.

Film Památkáři je akční drama inspirované skutečným příběhem jednoho z největších pátrání po uměleckých pokladech v historii, které se soustřeďuje na sedm vysloužilých mužů bez kondičky – ředitelů muzeí, umělců, architektů, kurátorů a historiků umění – kteří se postavili do předních linií Druhé světové války, aby zachránili světová mistrovská díla ze spárů nacistických zlodějů a vrátili je do rukou jejich právoplatných majitelů. Ovšem jsou-li ony artefakty ukryty za nepřátelskou linií, jak by mohlo našich sedm statečných uspět Památkáři i přesto svádějí závod s časem, aby zabránili zničení tisíců let staré kultury – a neváhají nasadit své životy, odhodlaní chránit a bránit největší díla lidstva.

Sir David Attenborough už desítky let neúnavně bojuje na poli ochrany přírody. Jeho průkopnické poznatky o životě na naší planetě nám umožnily nahlédnout do řady nových světů. Říká se o nich, že jsou „největším experimentem přírody“. Když mu bylo 85 let, mnozí se domnívali, že odejde do důchodu. V průběhu následujících sedmi let však zahájil novou éru natáčení dokumentárních pořadů o přírodě. Znovu se vrátil na řadu známých míst po celém světě. Jeho cílem bylo pomocí nejmodernější techniky ukázat divákům svět přírody z úplně jiné perspektivy.

Stavba nejznámější novodobé katedrály, zapsané mezi památky UNESCO, byla zahájena již před 140 lety v roce 1883. Je uskutečněním neuvěřitelně smělého snu architektonického génia – Antoni Gaudího… Historie chrámu Sagrada Familia je důkazem urputné snahy vybudovat dílo, které se bude od prvních skic až po současnou stavbu vymykat běžným zákonům architektury. Světoznámý klenot Barcelony, hlavního města Katalánska, byl částečně postaven ještě za života svého autora, Antoni Gaudího, a stal se uměleckým a technickým dobrodružstvím pro několik generací architektů z celého světa. Úkol dobudovat katedrálu byl o to obtížnější, že byla po smrti geniálního tvůrce zničena část plánů a modelů. Jaká architektonická tajemství, jaké umělecké mistrovství v sobě Sagrada Familia skrývá a jak se v její podobě odrážejí myšlenky a povaha jednoho…

Dispečer newyorského metra Walter Garber, jehož rutinní pracovní den nečekaně naruší odvážný zločin – jeden z vlaků je unesen. Za akcí stojí nebezpečný gang zločinců, v jehož čele stojí tajemný Ryder, který žádá výkupné deset milionů dolarů. Pokud peníze nedostane do hodiny, začne popravovat rukojmí. Garber, který se dokonale vyzná v systému podzemní dopravy, se musí pokusit o nemožné – zachránit životy nevinných lidí držených ve vlaku a překazit Ryderovy plány. Nejde mu ovšem do hlavy, jak chtějí zločinci s výkupným uniknout z metra…

Na nádraží Florenc v Praze nastupují do autobusu cestující do Karlových Varů. Je mezi nimi i dívka dobráckého řidiče Honzy Chalupy, dispečerka Barborka alias Pusinka. Dámská část cestujících na půvabnou mladou ženu pochopitelně žárlí, zatímco někteří muži se se jí hned začnou dvořit. Po cestě však řidič zastaví jiné krásné dívce, a tak má Barbora dojem, že se sama ocitla na vedlejší koleji. Cesta do Varů je dlouhá a během ní dojde na mnohá drobná nedorozumění. Jak mezi Honzou a Barborkou, tak mezi ostatními cestujícími…

V době, která už byla už uvnitř zralá šířit osvětu a humanismus , se vrátil znovu překonaný středověk a nejprimitivnějším způsobem uvedl znovu do chodu hrozný mechanismus demagogie, dogmat, patologických skutků a vzkřísil právo argumentu odvozeného z temného mýtu. Ponurý snímek rekonstruuje jeden z několika procesů proti čarodějnicím, které se v letech 1678-1695 konaly na velkolosinském panství. Nevinní a zcela bezúhonní lidé byli zastrašováním, vydíráním a mučením přivedeni k ,,dobrovolnému“ přiznání a skončili potupnou smrtí na hranici.

Teprve zvukový film dokázal úspěšně využít mnohostrannosti a výjimečnosti talentu Vlasty Buriana a jeho první zvukový film z roku 1930 C. a k. polní maršálek se stal bombou. Diváci se hrnuli do kin nejen proto, aby z plátna uslyšeli českou řeč, ale aby uviděli a uslyšeli Vlastu Buriana, který zde přesvědčivě dokazoval, že teprve dar řeči z něj dělá prvotřídního komika a znamenitého herce.