Televizní program

Motocyklový závodník a nadšenec Guy Martin se rozhodl zopakovat kultovní motocyklový kaskadérský kousek z vyvrcholení filmu Velký útěk. Ale na rozdíl od filmového hrdiny, kterého si zahrál slavný Steve McQueen, se přitom chce pokusit úspěšně překonat oba ploty německého zajateckého tábora Stalag Luft III. Mohlo by se mu to podařit? Sledujte v napínavém celovečerním snímku skutečného hrdiny – britského motocyklového závodníka, mechanika těžkých vozidel a televizního moderátora.

Jsou krásnější než motýli a zdatnější letci než kolibříci. Patří k nejzajímavějším a nejpozoruhodnějším obyvatelům našeho světa. Vážky jsou skutečně fascinující hmyz. Vyskytovaly se už před stovkami miliónů let a setkávaly se s dinosaury dlouho před tím, než evoluce vůbec pomyslela na nás savce. Vzhledem ke stáří tohoto druhu bývají vážky často popisovány jako primitivní, což je ale naprosto nesprávný výraz. Když dokázaly tak dlouho přežít, musí být hodně speciální. A tento přírodovědný film odhaluje, jak, čím a proč. Vážky jsou vládci nebe. Umí všechno to, co kolibříci – létat pozadu, bokem nebo vertikálně vzhůru, ale dokonce ještě lépe, protože mají dvakrát více křídel. Své schopnosti využívají k lovu ostatního hmyzu za letu. Neuniknou jim ani ty nejmenší mušky. Předvídají…

Soňa Zejdová-Hanzlovská (29. 7. 1964 – 19. 1. 2010) byla výrazná osobnost české taneční divadelní scény osmdesátých a devadesátých let 20. století. Sólistka baletu ND Brno, SND Bratislava a Theater Bonn se narodila v Brně, jemuž také zasvětila převážnou část své kariéry. Její Giselle, Odetta-Odilie v Labutím jezeře nebo princezna Aurora ve Spící krasavici jsou nadále pro mnohé pamětníky nepřekonaným a nezapomenutelným zážitkem. Zejdová byla ideální představitelkou lyrických rolí a tanečních postav v klasickém baletním repertoáru, které vyžadovaly vrcholnou klasickou taneční techniku, cit pro stylovou čistotu a hluboký emocionální projev. Své mimořádné umění prokázala i vítězstvím a medailovými umístěními na domácích baletních soutěžích nebo na mezinárodním tanečním poli – byla držitelkou Grand Prix prestižní mezinárodní baletní soutěže v Lausanne a též…

Laureát Ceny Thálie a dalších významných ocenění a jeden z největších československých choreografů 20. století Pavel Šmok pobýval koncem života na své milované chalupě, kde jej také zachytila kamera režiséra Ondřeje Kepky. Mezi lety 2012 až 2017 vzniklo několik unikátních záběrů, ve kterých se režisér snažil vypátrat, v čem byl základ jedinečnosti Pražského komorního baletu. Podobnou otázku kladl autor i nejbližším mistrovým spolupracovníkům. Na některé otázky se podařilo najít odpovědi, na jiné nikoliv, ale každopádně film zachycuje osobnost jedinečného choreografa, jeho smysl pro divadlo, pohyb, ale také pro osobitý humor. Dokument vznikl k nedožitým 90. narozeninám prof. Pavla Šmoka v produkci neziskové společnosti Balet Praha o.p.s.

Od Hitlerova vzestupu k moci v roce 1933 po jeho smrt v roce 1945 žily miliony Němců pod vládou historicky nejznámějšího autoritářského režimu zodpovědného za systematický útlak, přesídlování a vraždy milionů lidí. V této sérii prozkoumáme realitu všedních dní života v nacistickém Německu, jak lidé žili a jak se zotavovali ze zkušenosti života pod nacismem. Jde o příběh života v Hitlerově Říši – a volných chvil, vzdělávání, náboženství, násilí a smrti.

Během jediného dne je Silverton zpustošen nebývalým náporem tornád. Celé město je vydáno na milost a nemilost nevypočitatelným smrtonosným větrným smrštím a podle předpovědí má to nejhorší teprve přijít. Většina lidí hledá bezpečný úkryt, zatímco jiní utíkají k větrnému víru a sledují, jak blízko se k němu dostane lovec tornád, aby pořídil snímek, který se podaří jen jednou za život. Příběh je natočený z pohledu a skrze objektivy profesionálních lovců tornád, amatérů hledajících vzrušení i odvážných obyvatel města. Film V oku tornáda vás vrhne přímo do středu větrné smršti, kde zažijete ty nejextrémnější podmínky, jaké nám matka příroda dokáže připravit.

Že je téměř nemožné, aby v Rakousku vznikl thriller, který šokoval celý svět, záhy se dočkal amerického remaku a svého času dokonce pokukoval po Zlaté palmě z Cannes? Nenechte se mýlit, režisér Michael Haneke, kterého proslavila brilantní děsivá psychologická studie Pianistka, to dokázal. Jeho snímek Funny Games, který lze chápat jako zamyšlení nad zobrazováním násilí ve filmu, stejně jako promyšlenou manipulaci režiséra s diváckou pozorností, je zcela právem řazen k tomu nejoriginálnějšímu, co bylo v roce 1997 ve světě natočeno. Přitom začíná zcela nevinně a nenápadně – dva mladíci, dobře oblečení a s příjemným vystupováním, si přicházejí do sousedské domácnosti vypůjčit dvě vajíčka. Peter a Paul jsou ale připraveni přichystat rodině, u níž právě zaklepali na dveře, překvapení pocházející ze…