Televizní program

Nick Knowles v tomto seriálu cestuje kolem světa vlakem. Podívá se do Itálie a sopku za sopkou urazí cestu od Neapole po Sicílii. V Sedmihradsku jde po stopách krutého Vlada, který nabodával nepřátele na kůl. A potom ho čeká pohádka tří podivuhodných měst – Prahy, Bratislavy a Budapešti. Pak nastoupí na vlak jedoucí z Tangeru do Marrakéše a odtud vede jeho cesta do Slovinska a Chorvatska.

Koktejlparty. Teroristická buňka. Bakteriová kultura. Mezinárodní organizace. Toto všechno jsou sítě, ale od poměrně nedávné doby jsou to zároveň i součásti překvapivé revoluce na poli vědy. Snad nejdůležitějším vědeckým objevem počátku jedenadvacátého století je zjištění, že všechny sítě a systémy vznikají na základě totožného stavebního principu a fungují podle zcela jednoduchých, zato však mimořádně efektivních pravidel. To jsou hlavní premisy výzkumu sítí, jehož metody se používají v řadě oblastí; od výzkumu rakovinového bujení po boj s terorismem, od analýz skupinové dynamiky v podnicích po fungování automatické sebeorganizace společenství, které vytváří Wikipedii, od předpovídání lidského chování po práci konstruktérů letadel.

Jejich jedinou šancí na záchranu světa je obrátit tok času a vrátit se zpět do minulosti. Přísně tajné vládní experimenty s cestováním v čase musely být předčasně ukončeny, protože se vymkly kontrole a ohrožovaly bezpečnost světa. Vědecký garant projektu zmizel i s technologií a pátrání po něm je v plném proudu. Když se jeho jméno objeví v seznamu pasažérů letecké společnosti, vláda nařídí letadlu návrat. Ale stroj se během letu ztratí z radaru i z oblohy. Zatímco se agenti snaží vypátrat zmizelé letadlo, vědci musí zachraňovat svět před důsledky experimentu, protože nebezpečné vlnění může zničit Zemi. Jedinou šancí je obrátit tok času, vycestovat zpět do minulosti a předejít chybám, které nastaly během experimentu.

Filmová adaptace známé povídky Oscara Wildea o slavíku, který obětoval život pro jedinou růži, jež má zamilovanému studentovi získat přízeň vytoužené dívky.

Poručík VB v přestrojení za dělníka hledá mezi pracovníky obsluhy kolesového velkorypadla vraha mladé ženy. Který ze zjištěných možných motivů je však ten pravý?

Na výběr ze tří filmů.

Plošková sarkastická hororová parodie na komiksové seriály z třicátých let minulého století.

Dramatizace staropražské povídky spisovatele Ignáta Herrmanna je hereckým koncertem Jana Pivce. Herec v tomto filmu z roku 1964 nechal zaznít všechny rejstříky svého zralého herectví, od poloh vysloveně komických až k tónům, zaznívajícím tragickým podtextem. A přestože postava Vavřince Konopky v tomto příběhu zřetelně dominuje, velký herec disciplinovaně ponechal dostatek prostoru i spoluhráčům, především Jaroslavu Marvanovi, Daně Medřické (její jedovatá Petronila je znamenitou figurkou), skromné Libuši Havelkové i bohémskému Josefu Kemrovi a všem dalším. Režisér František Filip zde byl vlastně dirigentem, který dostal k dispozici nádherně sladěný orchestr sólistů… Ale vraťme se do předminulého století. Kampak to asi ten důstojný a dosti tělnatý pan oficiál Konopka peláší? A dokonce běží tryskem a bez klobouku…

Druhá světová válka se pomalu chýlí ke konci. Na německé straně hranice začíná pomalu propukat panika a místní velitel přikazuje nechat podminovat místní přístav. Nenadálého zmatku využívají čeští lodníci, kteří se rozhodnou uskutečnit šílený plán: Ukrást německou loď plnou výbušnin a vyplout směrem ku Praze, která se má podle fašistických plánů stát poslední německou pevností… Scénář dostal Cenu literárního fondu ke 30. výročí osvobození.

Raná, ještě neobratná komedie s Voskovcem a Werichem, režírovaná divadelníkem Jindřichem Honzlem, popisuje zmatky kolem nešikovného strážníka a zmatkářského řidiče autokaru, kteří se řízením osudu stanou revuálními komiky. I tentokrát je příběh sestaven z ukázek jevištních výstupů obou umělců, zazní i několik jejich písní, avšak dějová linie se proto odhaluje jako příliš chatrná. Významná je ovšem dokumentační hodnota celého filmu.