Televizní program

Annie Girardot se narodila 25. října 1931 v Paříži. V raném dětství jí zemřel otec. Fakt, že vyrůstala jen s matkou, ji poznamenal na celý život. V roce 1949 nastoupila na pařížskou konzervatoř. První velký úspěch slavila na jevišti Comédie française v Cocteauově hře „Psací stroj“. Mezník její herecké kariéry nastal v roce 1958, kdy ji velký italský režisér Luchino Visconti vybral za partnerku Jeanu Maraisovi v Gibsonově hře „Dva na houpačce“, kterou režíroval v Théâtre Montparnasse, a krátce na to jí svěřil roli prostitutky Nadi ve svém legendárním filmu Rocco a jeho bratři. Pak následoval jeden úspěch za druhým, jako např. v Lelouchově filmu Žít a užít, v Cayattových filmech Prožít si své peklo a Umřít na lásku či…

Gusztáv fociedző, de nem a játékra, hanem a fondorlatokra képezi ki csapatát. Ám velük párhuzamosan egy másik együttessel is foglalkozik. Végül a labdarugó pályán kerül sor a nagy találkozásra…

Maskovaný útočník napadne ženu a policie začne podezírat jejího bývalého manžela.

Klíčové dopady klimatické změny pod drobnohledem. Jak posílit klimatickou odolnost české krajiny i tuzemských měst a obcí.

Jiří Svoboda z Ústavu fyziky materiálů Akademie věd přišel s geniálně jednoduchým nápadem, jak snížit emise skleníkových plynů. Navrhuje globální zpoplatnění uhlíku. Brněnský vědec za doprovodu dceřiny kamery a písní navštěvuje lokální protestní setkání i světové ekologické summity. Nakažlivé odhodlání obou protagonistů ale naráží na liknavost politiků a političek a nepružnost mocenských struktur. Svobodu přesto neopouští humor a víra, že určité věci má smysl dělat zkrátka proto, že jsou správné.

V souvislosti s pochodem smrti v květnu 1945 zemřelo v Brně a okolí okolo 1700 sudetských Němců. Na stejném místě se letos v květnu konal první Sudetoněmecký sjezd, takzvaný Sudetoněmecký den, na území Česka. Brno se na několik dní stalo místem, kde se minulost vrátila do přítomnosti. Tři pohledy, tři různé představy o vině, domově a smíření.(Česká televize)

V roku 1889 sa Paríž stal hostiteľom Svetovej výstavy a „železná lady“ sa od tých čias stala ikonou hlavného mesta Francúzska. Žiadna iná stavba nedokázala tak symbolicky zhmotniť priemyselný i konštrukčný pokrok, aký sa podarilo dosiahnuť koncom 19.storočia v Európe i vo svete. Inžinier a konštruktér Gustave Eiffel bojoval za realizáciu nápadu svojich dvoch projektantov Mauricea Koechlina a Émila Nouguiera dlhé roky. Ale so stavbou najvyššej veže tých čias v centre Paríža mnohí nesúhlasili. Mnohým sa táto železná konštrukcia zdala byť škaredá a provokatívna. Eiffelovi sa touto stavbou podarilo dosiahnuť technologickú revolúciu. Vydajte sa po stopách tohto dramatického príbehu…

Az Orly repülőtér 1932-ben épült, és a DeGaulle vagy a Roissy méreteihez képest még mindig kicsinek számít. Éppen ezért igazán családias a hangulat, ahogyan ezt Eric Brunet a mai részben bemutatja nekünk. Az Orly legendás volt a 60-as években, amikor a sztárok találkozóhelyének számított, és családok kirándultak ide a felszálló repülőkben gyönyörködni. Ma már retro-hangulatot áraszt, ide látogatni felér egy időutazással.

Seriál mapuje jednotlivé případy, které poříční policie vyšetřuje, ale také rozplétá soukromé linky ústředních hrdinů.

Az első magyar szépségkirálynő életének története, különös tekintettel az 1929-ben rendezett szépségversenyen való győzelmére.