Televizní program

Londýn, druhá polovina 19. století. Sherlock Holmes a jeho nerozlučný přítel dr. Watson pátrají po pachateli série bestiálních vražd prostitutek v chudinské čtvrti Whitechapel, jehož šokovaná veřejnost pokřtila na Jacka Rozparovače. Ani geniální detektiv však na počátku případu netuší, do jak vysokých kruhů jej nakonec zavede.Britsko-kanadský film, natočený podle literární předlohy Johna Lloyda a Elvyna Jonese, je realizován jako stylizovaná podívaná, zdůrazňující ponurou atmosféru Londýna na konci 19. století a sázející především na plejádu známých hereckých tváří. Sherlocka Holmese ztvárnil Christopher Plummer, dr. Watsona James Mason, v úloze intrikánského detektiva Foxborougha uvidíme Davida Hemmingse a s postavou poněkud výstředního jasnovidce Leese si osobitě poradil Donald Sutherland. Režisér Bob Clark proslul jako tvůrce jednoho z prvních slasherů v dějinách kinematografie, filmu…

 Lidé, kteří se věnují válečnému reportování, musí mít tak trochu zvláštní výbavu – profesionální i mentální. Kromě všech věcí, které by měly být svaté všem novinářům (jako oddanost pravdě, zvídavost nebo důslednost) musí disponovat ještě dalšími dovednostmi či vlastnostmi – fyzická i psychická odolnost, schopnost improvizace a především odvaha. Tuto práci opravdu nemůže dělat každý novinář. Těchto novinářů v českém žurnalistickém světě není mnoho. Ale jsou. A někteří jsou velmi dobří a zajímaví. A zřejmě i největší cynik vnímá, že jejich práce si zaslouží úctu a obdiv. Dokumentarista Petr Jančárek mluví s řadou reportérů, kameramanů a fotografů o tom, jak svoji profesi vnímají. Jak prožívají strach a jaká je jejich motivace pro tuto práci.

Bratislava je středně velké evropské město. Z ekonomického hlediska ovšem patří k nejrychleji se rozvíjejícím regionům našeho kontinentu. Panuje tu neustálý shon. Město se zahušťuje a developeři si rozdělují poslední zelené plochy. Stavby, často necitlivě umístěné, vytlačují z Bratislavy naše nenápadné sousedy. Začínají nám chybět – a tak hledáme náhrady. Podvědomě cítíme, že jsme součástí přírody. Ale zároveň potřebujeme i město. Žijeme tu, pracujeme, chodíme do školy, nakupujeme v nespočetných supermarketech. Vychutnáváme si procházky starými uličkami i po nábřeží Dunaje. Žijeme, nebo možná spíš přežíváme v prostředí města. Na opevněných březích Dunaje, uprostřed betonu a asfaltu. Ale naštěstí tu nejsme sami, jak dokazuje všímavost autora Branislava Molnára.

. Berlín, červenec 1945. Novinář Jake Geismer přijíždí v uniformě kapitána na Postupimskou konferenci, jejímž úkolem je rozdělit sféry vlivu v Evropě po druhé světové válce. Nečekaně ale v rozbombardované metropoli potkává Lenu, bývalou lásku, která se zde nyní živí coby prostitutka nabízející své služby americkým vojáčkům. A jak se ukáže, jeho řidič desátník Tully má s Lenou také cosi společného – je jejím milencem a možná také pasákem. Přesto jim Geismer nevěnuje zdaleka takovou pozornost jako mrtvému tělu, jež bylo nalezeno v řece v sovětském sektoru. Tuší totiž, že tato smrt nebyla náhodná a že zde kdosi rozehrává vysokou politickou hru s neznámým pozadím. Rozhodne se proto do případu vložit. A s pomocí Leny, byť přes její vůli, nakonec…

Na začátku normalizace opět převážily příběhy, které zdůrazňovaly občanskou uvědomělost. Hrdinou je tu učitel z podhorské vesničky, jejíž obyvatelstvo pomáhá partyzánům v boji proti fašismu. Také hrdina, jediný intelektuál mezi nimi, s nimi souhlasí a v tomto duchu vychovává nejen své žáky, ale sám je připraven za vyznávané ideály položit i život. Když vesnici obsadí němečtí vojáci a učitele nutí ke spolupráci, modelová situace se vyostří.

S Rudlou Kyselým (L. Mrkvička) se život nemazlil – ocitl se ve finanční tísni. A tak se rozhodne svoji situaci řešit tím, že je dokonce ochoten i krást. Vloupá se otevřeným oknem do bytu, kde však ve tmě zastihne majitelku Sylvu Hiršovou (J. Preissová). Ta zavinila poruchu světla, když zavěšovala lustr, a teď se nemůže hýbat…

Lidová hudba a lidové výtvarné umění se často prolínají, inspirují a obohacují

Klasický krimitriler Sidneyho Lumeta.

Sabina je nadaná matematička a analytička, která trpí Aspergerovým syndromem. Má potíže v mezilidských vztazích, nechápe vtipy, nepozná, zda jí někdo lže nebo si z ní střílí. Poté, co zemře její otec, Sabina zjistí, že po něm zdědila pozemek v Mazursku. Pozemek je součástí buvolí farmy, kde žije farmář Marek s matkou Martou, sestrou Dorotou a jejími dvěma syny. Sabina jim oznámí, že chce pozemek prodat. Marek však nemá peníze a tak se Sabina snaží pozemek prodat někomu jinému. Časem se však Sabina s Markem sblíží a využije svých schopností, aby pro farmu vypracovala detailní plán, jak zajistit co nejvyšší zisky. Marek je nadšený a řekne Sabině, že ji miluje. Ta má ale kvůli své nemoci pocit, že nikoho nemůže…

Legendární francouzský choreograf Maurice Béjart spolupracoval se souborem Baletu Pařížské národní opery přes 40 let. Soubor během té doby nastudoval více než 20 jeho děl. Představení složené z jeho tří slavných choreografií se konalo v roce 2022 jako připomenutí patnáctého výročí umělcovy smrti. Do programu byla vybrána díla, která Béjart původně vytvořil pro svůj Balet XX. století, který v roce 1960 založil v Bruselu. Večer otvírá Pták Ohnivák na hudbu Igora Stravinského, pokračuje Mahlerovými Písněmi potulného tovaryše a uzavírá ho Ravelovo Bolero. Jako sólisté se představí hvězdy baletního souboru Amandine Albinsson a Mathieu Ganio.