Televizní program

K Zemi se blíží létající talíř se dvěma návštěvníky z vesmíru. Promění se v pivní soudek a přistane na korbě náklaďáku. Když ho chce výčepní ve sklepě narazit, ozvou se zevnitř protesty a soudek vyletí otevřenými dveřmi ven. Druhé přistání ufonů, tentokrát v kontejneru na odpadky uprostřed skládky za sídlištěm, je zdařilejší. Mimozemšťané zvaní A a B vypadají jako lidé, jen jsou poněkud staromódně oblečení. Jejich první cesta vede do bytu doktora Jánského, který byl vybrán Nejvyšším počítačem galaxie jako „naprosto průměrný, bezvýznamný člověk, který navíc neumí lhát“…

Ovdovělý otec zůstane na výchovu dcery sám a musí zvládnout vlastní pochybnosti, obavy, smutek a taky hory špinavých plenek.

Slavný novinář a praktická učitelka spolu začnou bydlet. Když se jí ale naskytne nová pracovní příležitost, dostane jejich vztah pořádně zabrat.

Soutěž o stanovení nového rychlostního rekordu, počínaje prvními elektrickými lokomotivami CC, přes úžasný Aerotraina konče nejmodernějšími dvoupodlažními vlaky TGV napomohla k vývoji jedinečného know how a k jeho rozšíření do celého světa. Vlak TGV 4.0, plánovaný na příští desetiletí, má být syntézou všech technologických novinek za posledního půlstoletí. Včetně pohodlí přepravy, tichého provozu, nízké uhlíkové stopy a dostupnosti sítí 5G. Výsledkem tak bude nejmodernější vlak všech dob. Japoncům se díky jejich Maglevu podařilo dosáhnout na deset sekund rychlosti 603 km/h. Stanovili tím nový rychlostní rekord pro vlaky levitující na silném magnetickém poli. TGV naopak drží rychlostní rekord mezi vlaky využívajícími tradiční kolejovou síť. Jeho konstruktéři však potají pošilhávají po překonání sedmi set kilometrové hranice. A jak už víme z historie,…

Jonathan (Garrett Hedlund), který se své rodině už dávno odcizil, jednoho dne zjistí, že se jeho smrtelně nemocný otec rozhodl nechat v průběhu nadcházejících osmačtyřiceti hodin odpojit od přístrojů. Během této krátké doby se odehraje životní drama. Robert (Richard Jenkins) rozpoutá hru kdo s koho, aby získal zpět vše, o co jeho nemoc celou rodinu připravila. Rozvíří se debata kolem práv pacientů a také otázky, co to vlastně doopravdy znamená být svobodný. Jonathan se usmíří se svým otcem, znovu naváže kontakt se svou matkou (Anne Archer), sestrou (Jessica Brown Findlay) i láskou (Amy Adams) a opět dokáže nalézt slova prostřednictvím dvou zcela nepravděpodobných katalyzátorů – mladé pacientky (Jessica Barden), která je na svůj věk neobyčejně moudrá, a racionálně smýšlející zdravotní…

Atraktivní mladá žena Meera se nastěhuje do rezidenčního komplexu střední třídy a stane se centrem pozornosti sousedů. Záhy je terčem ženských drbů kvůli jejímu odvážnému životnímu stylu, zatímco muži ji potají šmírují. Dospívající Bharat se do ní zamiluje a vycítí, že v nevraživém prostředí potřebuje Meera spřízněnou duši. Navážou spolu pevné přátelství. On se stane jejím rytířem a stojí při ní i tehdy, když se dostane na veřejnost její prohřešek z minulosti.

Sympatický inženýr, je vzorným pracantem, avšak čas od času na několik dní zmizí, aby se oddal bezuzdnému flámování. Jeho kamarádi sice tyto absence kryjí – ale nakonec dospějí k závěru, že musí svého druha oženit, aby mu zabránili v dalších výstřelcích. Po mnoha zmatcích a nedorozuměních však kýžená svatba přece jen nastane, a dosud slabošský protagonista se může v klidu věnovat budování nové společnosti. Ač celý příběh vyhlíží, jako kdyby pocházel z nějakého meziválečného kýče, filmové podoby se dočkal v roce 1950; však také námět poskytl v té době již nežijící Vladimír Slavínský.

Antonín Havel byl nešťastně zamilován do Madleny. Ta se provdala za bohatého Sedláka Vojnara a Havel se dal na vojnu. Madlena ale brzy ovdověla. Madlena je nucena svým švagrem Jakubem k druhému sňatku. To odmítá nejen kvůli synkovi Jeníkovi, ale i kvůli vzpomínkám na Antonína…

Alegorická černá groteska o tom, jak člověk ničí vlastní planetu na příkladu mikrobů v lidském těle, je pojata výtvarně i animačně velmi precizně kreslenou ultrafánovou animací. Zároveň se tu poprvé v autorově tvorbě objevuje odlehčený humor, střídající momenty, při nichž mrazí. Třeba když se z mikrobů stane pochodující stádo, vedené hlavním diktátorem či anti-happy end

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro je jedním z nejznámějších a nejprestižnějších festivalů svého druhu v Evropě i ve světě. V letošním roce se uskutečnil jubilejní 80. ročník, který jako vždy přivítal exkluzivní sólisty a soubory z celého světa. Nejsilnější okamžiky festivalu připomene pořad To bylo Pražské jaro 2025.