Televizní program

Život v ledových vodách severoatlantského oceánu donutil tuleně kuželozubé k rychlému boji o těžko polapitelnou kořist a tím se stali jedním z největších evropských predátorů.

V TS Ostrava vznikl nový televizní cyklus nazvaný Ze ZOO do ZOO. Jeho tvůrci nabídnou divákům třináctidílné cestování za jedinečnými obyvateli českých zoologických zahrad v doprovodu herečky a velké milovnice zvířat Vandy Hybnerové. Nepůjde jen o turisticky vděčnou vizitku našich zoologických zahrad, autoři se chtějí v každém dílu opřít o silný příběh zvířat, jejichž záchraně a rozvoji se věnují, a také o příběhy lidí, kteří svůj život zasvětili právě jim.

Seriál představuje nejkrásnější a nejvýznamnější britské zahrady v jednotlivých ročních obdobích. V každé epizodě Carol Kleinová navštíví úžasnou zahradu, setká se s lidmi, kteří o ni pečují, a dozví se tajemství nejcennějších venkovních prostor v Británii.

Cestující letu 42 proletěli silnou magnetickou bouří a ocitli se ve válečné Francii roku 1940.

Fanatický rytíř Armin von Heide (Jan Kačer) pronásleduje svého přítele Ondřeje (Petr Čepek), potomka českého zemanského rodu, jenž uprchl a vrací se zpátky na rodnou tvrz. Rytíř je rozhodnut jej potrestat za provinění proti regulím řádu a během Ondřejovy svatební noci vnikne do ložnice jeho nevěsty…

Režisér trikových filmů Karel Zeman se na sklonku své tvůrčí dráhy opět vrátil k animaci. Pohádku Čarodějův učeň natočil podle předlohy Ottfrieda Preusslera Krabat a zdůraznil v ní ponuré, baladické ladění, zastoupené nejen temnými obrazy přírody, hororovými zápletkami, ale třeba také zlověstným havranem. Vypráví o síle čisté lásky, vystavené mnoha protivenstvím, kterou nepřemůže ani prokletí mocného čaroděje. Režisér se rozhodl pro ploškovou animaci, kombinující postupy kresleného a loutkového filmu. Kouzelný příběh o Krabatovi, pocházející původně z Indie a objevující se později v různých obměnách souboje čarodějova učně a mistra v mnoha zemích světa, je příběhem chlapce, který se na prahu dospělosti přiblížil temným silám a je jimi fascinován, dokud nepozná, že jej mohou zahubit. Převyprávění lužickosrbské legendy o Krabatovi (Krawatovi,…

Kamenité Posázaví bylo uznávaným těžištěm námětů románů Jana Morávka. Autor nejednou a s blízkou znalostí vylíčil lidí ze sázavského poříčí s jejich zděděnou skoro mystickou náklonností k žule, k níž byli osudově spojeni. Poměr těchto lidí ke skále a k práci na kameni byl přátelský a důvěrný. Pro tento film, který hledal námět, vyjadřující novodobé hodnocení práce, byla tu příležitost velmi vhodná a scénárista Karel Steklý jí využil venkoncem obratně. Ladislavu Bromovi pak posloužilo „Skalní plemeno“ k úspěšnému návratu k režisérské práci.

Tajemný příběh lásky a vraždy mladého básníka v hotelu pro cizince je zasazen do secesního prostředí, které mu dodává zcela zvláštní atmosféru, v českém filmu téměř ojedinělou. Na druhé straně je nesporné, že film těží hojně z několika literárních i filmových vzorů. Mezi prvními nacházíme četné dozvuky Franze Kafky, druhé jsou pak dány především tradicí filmové veselohry němé éry. Příběh sám má však i symbolický podtext, který jej spojuje s dneškem. Hotel Svět je obrazem světa s malým „es“. V tomto světě, prolezlém lhostejností, přetvářkou, lží a zločinem, hledá básník čistou a skutečnou lásku. 60. léta přinesla české kinematografii nejen vzedmutí kritického pohledu na sociální i politickou situaci, nejen zájem o mistrně postiženou všední existenci úplně obyčejných lidiček, ale také…

Příběh tří psanců, kteří uprchli před zákonem na daleký sever až k řece Klondike, kde sní svůj zlatý sen o bohatství a svobodě.

Mladí zedníci, Franta Doubrava a jeho přítel Béla se seznámí se dvěma děvčaty, Mařkou a Vlastou. V krátké době se s Mařkou znovu setkávají na svém pracovišti jako s vyučenou zedničkou. Mařka se dostává do čety Frantova otce, na pracovně zpožděný blok. Aby mohl být splněn plán, navrhuje Mařka zavedení nového způsobu práce, zdění v trojkách. Starý Doubrava se z počátku na Mařku zlobí, protože nevěří v úspěch nové pracovní metody a nechce přiznat, že by žena mohla v zednictví pracovat stejně úspěšně jako muž, či dokonce ještě lépe. Když však Mařka dokáže, že se vyrovná ostatním zedníků, je otec Doubrava usmířen a svými zkušenostmi pomůže ještě tuto pracovní metodu zlepšit.