Televizní program

A Hajdú-Bihar megyei Hajdúdorogon az egykori zsoldos katonák – a hajdúk – fegyveres szokását őrzi a Krisztus-katonaság hagyományának közössége. Húsvétkor Nagypéntektől a nagyszombati Feltámadásig kardos legények feszes vigyázzban őrzik Krisztus sírját; majd a vasárnapi pászkaszenteléssel fejeződik be a három napos szolgálat. Előtte hetekig gyakorlatoznak, hiszen a menetelés, alakzatok, őrtállás embert próbáló feladat, kell hozzá a testi és lelki erőnlét, mivel van, hogy másfél órán át kell fegyelmezetten, mozdulatlanul szolgálniuk. Az alakzatok nincsenek leírva, a tudást az egymást követő vezetők, a káplárok szájhagyomány útján adják tovább generációról generációra. A Feltámadás örömét a szimbolikusan díszített kalács, a „pászka” megszentelésével, megvágásával fejezik ki. „A Krisztus-katonaság hagyománya Hajdúdorogon” 2016-ban került felvételre a Szellemi Kulturális Örökség Nemzeti Jegyzékére.

Na naší planetě jsou v neustálém pohybu miliardy živočichů. Podnikají neuvěřitelné cesty. Nejpozoruhodnější ze všech je putování těch úplně nejmenších. Každý krok se počítá!

Pět let vyšetřování, dlouhých rozhovorů a více než osm tisíc stránek s poznámkami dalo vzniknout průlomové knize, která otevřela prostor pro dnes tolik oblíbené žánry, tzv. literaturu faktu a „true crime“.

Vídeň měla kolem roku 1900 český charakter a vysoký podíl českých občanů: české aristokracie, buržoazie, dělníky v cihelnách. A na jihu města pracovalo mnoho žen v městských palácích jako kojné, služebné nebo kuchařky. Ti všichni dodnes utvářejí bývalou habsburskou metropoli. Do vídeňské kuchyně se také dostalo mnoho receptů z české kuchyně, jako například buchty, lívance, knedlíky, sladké omáčky k pečením, ale i české pivo.

Když se jí po celý život ptali na skandál, který kniha „Dobrý den, smutku“ vyvolala, Françoise Saganová, nikdy neskrývala údiv. Knihy se prodalo více než milion výtisků, slávu přiživila cenzura Vatikánu. Když román vyšel, Saganové bylo pouhých osmnáct let. Milovala whisky, noční život, kluky, rychlost a svobodu. Román „Dobrý den, smutku“, který vyšel v roce 1954, se trefil do své doby. Prvním poválečným bestsellerem se stal proto, že předjímá témata, která se do popředí dostanou později: sexuální svoboda, zpochybnění tradičního rodinného modelu, nebo feminismus.