Televizní program

Česká bláznivá komedie připomínající pohádku o hloupém Honzovi, který všechny zlé přechytračil a získal všechno, co takovým hrdinům přináleží. Honza se tu ovšem jmenuje Vít Dolejší, všeobecně přezdívaný Vitoušek. V podzemí Národního divadla hlídá stav spodních vod a když dostane padáka, protože divadlo připadne jeptiškám, nezbývá hrdinovi než zdědit po dědečkovi z Ameriky karlovarský hotel Richmond a pět milionů dolarů, vázaných na jeho rychlou rekonstrukci. V tom okamžiku se ovšem hrdina ocitá v síti intrik zbohatlého veksláka zvaného Boss, ředitele hotelu a bývalého estébáka Křiváčka a vychytralého advokáta Wágnera. Ve hře jsou však nejen velké peníze, ale také půvab notorické hráčky Alice, do níž se Vitoušek zamiluje a pak všem ukáže, že vůbec není takový blbec jak si všichni mysleli.

I v 70. letech vznikaly u nás filmy, které zdůrazňovaly nejen nutnost všemi prostředky hájit neprostupnost západních hranic, ale hlavně rehabilitovaly stalinistickou éru. Se směšnou patetičností vyprávěný příběh se odehrává v roce 1951 v armádních kruzích, zachycuje spory o co nejúčinnější vzdušnou ochranu hranic. Zvolil k tomu pracovní spory mezi zkušeným, ale myšlenkově již ustrnulým generálem a mladým politrukem, jenž prosazuje moderní koncepční řešení společného úkolu.

První rok znárodněné kinematografie přinesl na plátna kin pětici filmů z okupační tematikou. Jednoznačně nejlépe dopadlo okupační drama režiséra Františka Čápa Muži bez křídel, situované do událostí kolem heydrichiády. Hrdiny příběhu s akčními prvky jsou členové odbojové skupiny, kteří pracují na mimořádně exponovaném místě – na ruzyňském letišti. Jde většinou o zaměstnance údržbářských dílen, kteří ukrývají mimo jiné i malého chlapce Jirku, který zázrakem přežil tragédii v Lidicích. Proti nim stojí německé vedení letiště, gestapo a velice aktivní donašeč – vedoucí údržby Ullmann, původem sudetský Němec…

Žofka, dcera šafáře Dražila, odjíždí do Prahy. Najde si práci a chce žít samostatně, je ale rozhodnuta později se vrátit do vsi a vdát se za zámečníka Jana Rokytu, který ji miluje. Její sestra Jiřina miluje syna statkáře Remeše, Jaroslava. Remešovi s jeho vztahem k Jiřině nesouhlasí, pouze strýc František, ředitel pražské továrny, je lásce synovce nakloněn. Vezme proto Jiřinu k sobě a chce jí dát vzdělání. Žofka se v Praze zaplete s podvodníkem Rudolfem Slabou, který se chce jejím prostřednictvím seznámit s ředitelem Remešem. Pak se mu to ale podaří pomocí lsti i bez Žofčina přispění. Žofka Remeše varuje, že ho chce Slaba oloupit, nakonec však Slabu před policií kryje. Slaba by se rád před Žofkou očistil a začal…

Se zasvěceným průvodcem se projdeme Prašnou branou, Obecním domem a Karolinem.

Po dlouhé cestě Evropou se kočovný herec taťka Mour vrací domů se svou ženou mámou a jejich syny. Chtějí se konečně usadit a vést normální život. Doma je však nic a nikdo nečeká. Přivítá je jen samozvaná domobrana, která nahradila policii. Jsou nuceni vydat se na útěk, který se změní na putování magickou a krutou krajinou obývanou neškodnými podivíny a nebezpečnými lidskými tlupami.

„Švadlenka Madlenka“, „Láďa jede lodí“, „Mravenci v kredenci“, „Medvědi nevědí“, „Zkratky“ a „Jožin z Bažin“. To jsou tituly dnes už bezpečně zlidovělých písní, kterými se proslavil Ivan Mládek se svým Banjobandem. Rodák ze starých Holešovic ale zdědil po svém otci výtvarný talent, kterému se nyní věnuje více než hudbě. Dokumentární portrét vypráví nejen Mládkův životopis, ale odkrývá známé i neznámé vrstvy jeho talentu. Mládek je multiinstrumentalista (i když především bandžista), humorista, který si scénky nejen píše, ale i v nich osobitě hraje, kreslíř a autor olejomaleb, zobrazujících často vtipné výjevy. Jedním z nejznámějších je minimalistické plátno s názvem „Bača ide do hôr.“ Film jej zachycuje při dokončování jeho Všeslovanské epopeje, jejíž součástí je například obraz, na němž Srb Nikola Tesla…

Ceny české hudební kritiky a především stav současné tuzemské hudební scény v reflexích nominovaných muzikantů Dana Bárty, rappera Kata z Prago Union, manželů Königových z kapel Ille a Kittchen, loňského laureáta Borise Carloffa, hudebního publicisty i jednoho z organizátorů Pavla Kučery a vítězů letošního ocenění. Netradiční dokument mapující zákulisí akce, která vznikla jako reakce na nespokojenost se zavedenými hudebními cenami Český slavík či Anděl, v níž jde o hudbu v prvé řadě.

Tříletý časosběrný dokument o realizaci jedné z největších bronzových jezdeckých soch na světě – alegorie Odvahy Jaroslava Róny, instalované na brněnském Moravském náměstí.

Toto město vzniklo v roce 1900 během zlaté horečky jako původní aljašské město hříchu. Nyní zde žije 42 psanců, kteří čelí extrémním podmínkám, 160 kilometrů od ruky zákona. Jsou to podivíni a průkopníci, štváči, kteří hodně riskují. Všichni se snaží uprchnout před minulostí životem na okraji společnosti. Uvidíte příběh o skutečně posledním americkém pohraničním městě na samém okraji Aljašky.