Televizní program

Problémem bláznivého podnikatele Antoina Carka jsou ženy. Kromě nich ještě miluje peníze, hazardní hry a dobrodružství, takže nikdy nemá zábrany pouštět se do záhadných nebezpečí. V tomto případě má za slíbených čtyřicet milionů dolarů, uloupených čínské mafii, transportovat pětiletého chlapce Baa, syna svého čínského umírajícího přítele, z dalekého Hongkongu do Paříže. Zaplete se přitom do neuvěřitelných komplikací, obzvláště pak, když je jeho partnerem důvěřivý páter Tarain…

Představení Divadla Járy Cimrmana uvádí mistrovu hru tentokrát formou rekonstrukce s výkladovými odbočkami a s několikačetnými retrospektivami. Do souvislostí je tu dáno několik důležitých faktů mistrovy umělecké dráhy. Připomenuto je působení divadelního souboru Lipany, dozvíme se něco o tom, jak houbová kalamita dokázala skoro zničit Cimrmanův rukopis, i o Cimrmanově nápadu, jak dopravovat horníky pod zem a na povrch dolů a jak geniálně mistr vyřešil problém, kdy se v dole hromadí horníci. A co dodat k postavě samotného Bobeše Němý Bobeš premiérem… Ponořme se tedy do samotného příběhu. Již zlověstný dialog:“ Mikovče, kde máš ženu Je na malinách“ slibuje napětí. V představení hrají: Ladislav Smoljak – hajný, baron a Wassermann, Zdeněk Svěrák – lékař, Jan Hraběta – farář, Bořivoj Penc…

Příběh zrození první čínské císařské dynastie je starý více než 2 tisíce let a má všechny prvky velkého románu. Intriky, násilí, sex, tajemství. Jeho ústřední postavou byl císař Qin Shi Huang (čti Čchin Š’-chvang-ti), který sjednocením znesvářených kmenů vytvořil velmoc nepředstavitelných rozměrů. Tato kontroverzní osobnost byla historiky vnímaná velice kriticky. Měl pověst svéhlavého, silně pověrčivého, neschopného tyrana. Zakládá se však tento popis na pravdě, nebo je jen přibarveným odrazem Čchinovy skutečné osobnosti sjednotitele států, písem, norem? A jakým vývojem prošel od chvíle, kdy se coby 13tiletý chlapec jménem Ying Zheng (čti Jing Dženg) v roce 246 př. n. l. ujal trůnu, až po svou smrt v roce 210 př. n. l., po níž byl v doprovodu své početné terakotové armády…

Bez rodiny Petrů by bylo Slovácko, zejména co se místního folkloru týče, poloviční. Žádná jiná rodina v takovém rozsahu a tak pozitivně neovlivnila místní kulturu jako rodina Petrů. Počínaje otcem, legendárním primášem Jurou Petrů – ročník 1922, přes bratry Juru (ten současně vede dva mužské sbory – Mužáky z Kyjova a Paniháj z Moravan) a Petra a jejich cimbálovou muzikou, žen Hany (vedoucí ženského sboru Tetky) a Věry (ze souboru Tragačnice), až po jejich děti – zpěvačky Bohdanu a Janu a kontráše Jirku a šest vnuků, kteří již hrají ve svojí muzice. V případě dcer, vnuček a vnuků „nepadlo jablko daleko od stromu“. Lidová muzika ve všech svých polohách, prožívaná jako přirozená součást života tohoto rodinného „klanu“, se tak stává…