Televizní program

Létající pevnost B-17 přezdívaná Memphiská kráska se během druhé světové války stala legendou. Toto je její příběh. Byli to američtí „flyboys“ ve Velké Británii, odvážní mladíci bojující tisíce kilometrů daleko od svého domova za cizí svobodu, a patřilo jim nebe nad celou Evropou zrytou druhou světovou válkou. Do služby šli i přesto, že věděli, že šance na jejich návrat zpět za oceán nejsou nikterak závratně vysoké. Mohli totiž sloužit na nejproslulejším bombardéru své doby, na létající pevnosti B-17 přezdívané podle malby na trupu Memphiská kráska, a za podobnou šanci by mnozí obětovali cokoli. Navíc se skutečně mohli cítit jako hrdinové – pod vedením kapitána Dearborna v podání Matthewa Modinea přežili už čtyřiadvacet zničujících kobercových náletů na Německo a jejich služba…

Film byl natočen podle skutečného příběhu dvou přátel (Hilla a Tellera), čerstvých dvacátníků žijících během války v Iráku v Miami Beach, kteří se rozhodli plně využít málo známou vládní iniciativu umožňující malým firmám ucházet se o zakázky americké armády. Přes skromný začátek začali zanedlouho vydělávat velké peníze a žít na vysoké noze. Ale situace dvojici hlavních hrdinů přeroste přes hlavu ve chvíli, kdy se jim podaří získat zakázku v hodnotě 300 miliónů dolarů na dodávky zbraní afghánské armádě – ale jak později vyjde najevo, obchod, do kterého je zapleteno pár velmi pochybných lidí, nemá vůbec nic společného s americkou vládou.

Pod heslem parodie najdete v encyklopedii tuto definici: „Parodie je přetvoření původního obsahu do směšného charakteru. Imituje originální dílo, na něco naráží, zdůrazňuje chyby nebo naopak záměrně dělá vše dokonale.“ Zparodovat se dá prakticky všechno, některé situace nebo postavy se přímo nabízejí. Oblíbené bývají parodie hudební, známe velmi zdařilé parodie filmové a občas si autoři vezmou na mušku i některý z televizních pořadů. Pokud se toho ujmou opravdoví mistři v tomto oboru, slibuje to vždy skvělou zábavu.

Svérázný smolař z Chvojkovic František Koudelka, jehož život je plný náhod, přehmatů a omylů, opouští zaměstnání v JZD a vydává se do Prahy, kde nastupuje do moderního autoservisu, vedeného svérázným vedoucím Karfíkem. Ten ho s podnikovým psychologem Kláskem varuje před braním úplatků s tím, že každého čtvrt roku opouští závod nedobrovolně některý ze zaměstnanců, aby kvůli potížím s úplatky skončil na psychiatrické klinice docenta Chocholouška. Koudelku však navíc čeká v Praze i láska. V automatu, kam se občas chodí najíst, totiž prodává topinky sympatická Blanka, do které se zamiluje. Chtěl by ji požádat o schůzku, proti sobě však má nejen vlastní nesmělost, ale také ráznou tetičku, která má dohlédnout, aby v Praze nezvlčil, a také nerudného a značně násilnického výčepního…

Úspěšný muž po padesátce – Václav (E. Cupák), vzplane láskou ke své půvabné mladinké sekretářce Milušce (I. Svobodová) a odchází od manželky Milady (V. Galatíková), dospělé dcery i vnuků. Věří totiž, že nový vztah mu přinese to, co mu již stereotyp dlouhého manželství nepřinášel… Nové manželství je však od prvopočátku poznamenané nejen věkovým rozdílem, ale i rozdílnými pohledy na život a povinnosti s ním spojenými…

Film vychází z neobyčejné postavy, která je jádrem nejkultovnějšího díla Roalda Dahla Karlík a továrna na čokoládu, a vypráví zázračný příběh o tom, jak se z největšího světového vynálezce, kouzelníka a čokolatiéra stal milovaný Willy Wonka, jak ho známe dnes.

Bambi, mladý kolouch, je po příjezdu lovců odloučen od své matky a musí se s pomocí otce naučit přežít v divočině.

Na své pravidelné trase je zastřelen řidič poštovního vozu Radek Šimek. Vyšetřovatelé vyloučili původní podezření na loupežné přepadení, protože řidič nepřevážel žádnou větší částku peněz. Ani výslech dalšího řidiče poštovního vozu Jana Marka nepřináší žádný výsledek…

Hrdinou neradostného i když převážně humorného pohledu na vojenský život v roce 1953 je rotný Dany Smiřický (s autobiografickými rysy J. Škvoreckého), potýkající se společně se svými kamarády s tupostí a „buzerací“ důstojnického sboru. Popisuje Danyho milostnou avantýru s manželkou jednoho z důstojníků, Janinkou Pinkasovou, jeho vzpomínky na nepřístupnou pražskou dívku Lizetku, a především to, jak s přehledem vzdoruje důstojnické blbosti, útočící ze všech stran.