Sametová FAMU

Většina lidí zná pouze události 17. listopadu jako hlavní milník, kterým se vše „obrátilo“. Pravdou ale je, že studenti FAMU a dalších pražských škol se semkli již v průběhu roku, kdy jejich hněv vůči zkamenělému represivnímu režimu vzrůstal. Rok 1989 pro ně začal bouřlivě demonstracemi během Palachova týdne, pokračoval kulturními protesty kavárny AFFA a aktivitami na mezinárodním festivalu CILECT v Karlových Varech. Po událostech na Národní třídě vznikla mezi studenty myšlenka reagovat na policejní represi vysokoškolskou okupační stávkou a informovat veřejnost o událostech v Praze – tedy začít Studentské vysílání, nezávislé zpravodajství, se kterým se jim podařilo posléze dostat do Československé televize, která se tím – jako státní instituce tak trochu neuvěřitelně – připojila ke studentům. Studenti Jan Rousek a Lea Petříková shromáždili unikátní materiály, vzpomínky pamětníků a dochované archivy Studentského vysílání, oslovili také současné studenty AMU a UMPRUM, aby s nimi reflektovali tehdejší semknutost studentů uměleckých škol, kterou si prý v dnešním světě ani neumějí představit. Vzniklo tím jakési paralelní studentské vysílání, barvitá mnohovrstevnatá koláž přibližující étos doby, který v nás – doufejme – přece jenom pořád dýchá.