Selská krev

Staré selské rody v minulosti utvářely českou krajinu a venkov po několik pokolení. Generace lidí, kteří tvrdě pracovali na svém hospodářství, budovali grunt a předávali ho potomkům. Vše ale převrátila doba násilné kolektivizace v 50. letech. Zpřetrhání staletých tradic, bezpráví a nezahojené křivdy mají dodnes dramatický dopad na českou krajinu, český venkov a rozvrácené lidské osudy. Rod Sotonů patřil k nejstarším selským rodům u nás (první písemná zmínka je z roku 1566). Přežili staletí, ale v roce 1956 přišel konec. Hospodář Sotona byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen a následně vězněn. Rodina o rodový statek přišla. Po roce 1989 se k sedlačině vrátily v obci pouze dvě rodiny. Jednou z nich byli Sotonovi. „Byli jsme s tatínkem první v okrese, kdo začal po revoluci soukromě hospodařit. Jemu v té době bylo již 64 let, ale úplně ožil, byla to pro něho neskutečná satisfakce, vysloveně sršel energií a nadšením,“ vzpomíná dnes Josef Sotona.