Soňa Červená

Soňa Červená byla od útlého mládí odhodlána proniknout do světa opery. Cesta to však byla trnitá, její umělecky založenou rodinu zasáhla válka a následně i tragické dopady roku 1948. Podařilo se jí zejména díky spolupráci s Janem Werichem prosadit ve světě divadla a stávala se populární osobností. Pevně se však rozhodla z této cesty sejít a stát se řadovou altistkou v brněnské opeře. Režim ji však její původ neodpouštěl a bylo zřejmé, že v těchto podmínkách se velké operní kariéry nedočká. Naštěstí pro zahraničí její talent nezůstal utajen. Rozhodla se přijmout angažmá v Západním Berlíně a emigrovat. Na světových operních scénách působila jako vyhledávaná mezzosopranistka třicet let a prošla snad všemi rolemi, které pro tento hlas byly k dispozici. Teprve poté jí pád železné opony umožnil vrátit se zpátky do Prahy. Při té příležitosti přijala pozvání do pamětnického cyklu Album, kde o své cílevědomé životní cestě s hořkými ztrátami, ale i působivým naplněním snů, s neskrývaným dojetím vyprávěla.