Stavba nejluxusnější výletní lodě na světě

Bude dost zákazníků ochotných zaplatit obrovskou sumu za plavbu touto novou lodí? Mramor a sklo, které mají lodi dodat okázalost, jí zároveň dodávají hmotnost, a tak konstruktéři potřebují nějakým důmyslným způsobem udržet loď stabilní. Kromě toho je tu ještě další problém. Aniž by to bylo příliš nápadné, je třeba pro záchranu lidských životů do konstrukce chytře začlenit únikové cesty pro případ požáru nebo nehody na moři. Stavba lodi je pro italskou firmu Fincantieri závod s časem. Lodní lístky na první plavbu jdou na trh dlouho před tím, než je loď dokončena. Zrušení této plavby by podle odhadu Franka del Ria přišlo minimálně na 5 milionů dolarů okamžitě a následně asi tak na 25 milionů dolarů za ztrátu dobré pověsti. Pierluigi Punter, projektový manažer firmy Fincantieri, vymyslel plán, aby dokončil loď včas v napjatém časovém termínu. Zatímco dělníci v Janově budou stavět většinu lodi, ve druhé loděnici, která je o šest set kilometrů dál v Castellammare di Stabia nedaleko Neapole, postaví šedesát metrů dlouhý díl trupu. Vlečné remorkéry pak tento díl odtáhnou do Janova, kde dělníci oba díly spojí dohromady. Dříve, než to mohou udělat, loděnice v Castellammare musí hotový díl trupu spustit na vodu. Budou to dělat tradičním způsobem, po skluzu. Ale je to riskantní operace. V roce 1907 jiná italská loděnice spouštěla stejným způsobem na vodu loď SS Principessa Jolanda, ale technici zapomněli na instalaci balastních nádrží a loď se potopila. Posádka lodi Explorer musí zajistit, aby k takové chybě nedošlo nyní. K tomu, aby Explorer lákal bohatou klientelu, se musí kvalifikovat na standard zvaný „komfortní třída“. Ten vyžaduje, aby vibrace na palubě byly mimořádně nízké. Pro konstruktéra lodního šroubu Gianpiera Laviniho je to náročný úkol. Nesprávně navržený lodní šroub může vyvolat jev nazývaný kavitace, při němž se tvoří malé bubliny vodní páry za lopatkami šroubu. Když prasknou, vysílají rázové vlny směrem k trupu a ty jsou hlavní příčinou nepříjemných vibrací. Lavini navrhl použít dva obří šestilopatkové lodní šrouby. Jejich ulití bylo náročné. Tímto úkolem byla pověřena nizozemská firma. Na každý z nich je použito 30 tun bronzové taveniny. Jakmile se roztavený bronz nalije do formy, trvá to tři týdny, nežli zchladne. Potom brusiči obrousí tuny bronzu, aby docílili dokonalého tvaru. Jako u každé osobní lodi je prioritou bezpečnost. Jedním z největších rizik je požár. Po katastrofách, jakou byl i v roce 1990 požár na palubě trajektu Scandinavian Star, při němž zahynulo 159 lidí, úřady zavedly přísnější předpisy. Explorer musí splňovat nový standard zavedený roku 2010, který má název Safe Return to Port, tedy Bezpečný návrat do přístavu. Loď je rozdělena na tzv. kompartmenty, což jsou vodotěsná oddělení. Propukne-li požár, automaticky se zavřou protipožární dveře a protipožární systém by měl pla