Věk válečných lodí

Na palubě německé bitevní lodě SMS Nassau je mladý, dvacetiletý rekrut Rupert Berger. 17 hodin 30 minut, zatím ani stopy po nepříteli. Když vtom se rozezvučí poplašné sirény. Ve vzdálenosti asi deseti námořních mil byly spatřeny lodě britského Královského námořnictva, za chvilku budou na dostřel děl. Bitevní loď SMS Nassau se sklání na bok, právě vystřelila první salvu. Poprvé a naposledy v průběhu první světové války se oba znepřátelené tábory střetly v plné síle. Moře do té doby nikdy nepoznalo takovou záplavu ohně. Námořníci v obou táborech vědí, že jim zbývají pouze dvě možnosti. Zvítězit, nebo zahynout. Dreadnoughty, bitevní křižníky, ponorky, torpédoborce. Vlivem průmyslové revoluce dochází s příchodem dvacátého století k zásadní proměně po tři tisíce let se vyvíjející podoby námořních bitev. Na scénu vstupují ocelové kolosy, neustále rychlejší a smrtonosnější stroje, stvořené pro válku. V nelítostném soupeření mezi národy technici i námořníci využívají rozvoj techniky, jemuž se přizpůsobují i nové taktiky boje. Dohlédnout až za obzor, namířit rychleji a přesněji. Vývoj zbraní posouvá hranice lidských možností, rozhodující výhodu v první světové válce má zajistit nový typ zbraní. Poprvé v dějinách se válka vede i v mořských hlubinách.