Drama filmy

Britský filmový přepis románu Victora Huga o Jeanu Valjeanovi, který pro ukradený bochník chleba strávil devatenáct let v krutých žalářích. Ani po zdařeném útěku však nenalezne klid, neboť jej pronásleduje policejní inspektor Javert, bývalý velitel vězení v Toulonu… Režie britského filmu z roku 1978 se zhostil zkušený televizní tvůrce Glenn Jordan, hlavní role Jeana Valjeana a inspektora Javerta ztvárnili Richard Jordan a Anthony Perkins.

Jeden z nejambicióznějších experimentů 80. let, kterým se u diváků i kritiky proslavil tvůrce i u nás známých filmů. Podobně jako později v Medvědovi se ve filmu vůbec nemluví (když si odmyslíme umělou „řeč“ pralidí a jeho gestické vyjadřování). Ve jménu symbolické zkratky Annaud konfrontuje typy člověka, vzdálené 10 000 let (australopitekus žije s neandrtálcem a mají za sousedy obyvatelé z dob neolitu), nechce být archeologickou rekonstrukcí. Strastiplná cesta trojice pravěkých lidí za získáním ohně není jen snahou o přežití, ale i cestou za „polidštěním“. Trojice hrdinů začíná chápat pojmy jako láska, přátelství či smích. Vedle velkorysé režie (technicky obtížný film byl natočen za pouhých 13 týdnů) patří ke kladům díla výrazná patetická hudba, krásna kamera (kanadské, skotské a keňské…

Titulní hrdinka pevnou rukou ovládá své blízké, mistrně ovládá kombinaci slz, vydírání i zákeřných intrik. Neváhá zneužít důvěřivou služtičku. Zdání dobré pověsti je pro ni nade vše.

Děj dlouho zakázaného tzv. trezorového filmu, který režisér Jiří Menzel natočil v roce 1969 na motivy povídek Bohumila Hrabala, se odehrává v neblaze proslulých padesátých letech na šrotišti kladenských oceláren, kde byly buržoazní živly převychovávány prací v ocelárnách. V pracovním táboře se tak sešli prokurátor, který nechtěl pochopit, že právo by se mělo podřídit politickým cílům totalitní moci, adventista odmítající chodit v sobotu do práce, filozof, živnostník, ale i saxofonista, jehož nástroj byl odsouzen jako buržoazní přežitek. Film se vyznačuje skvěle napsanými postavičkami, vtipnými dialogy a břitkým, přesto nesmírně zlidštěným humorem, dokonce i něžnou hravostí. Po svém znovuvedení do kin zvítězil na filmovém festivalu v Berlíně v roce 1990.

Režisér se vrátil do doby nacistické okupace, ukazuje obludnost systému, který dokázal z rasových důvodů postavit miliony lidí mimo zákon a odsoudit je k smrti. Do doby, kdy začaly první transporty a kdy se mezi pražským židovským obyvatelstvem začala šířit bezmezná hrůza. Hlavní postava příběhu – židovský lékař, docent Braun nachází ve své bídě a ponížení dosti sil vzdorovat nepříteli nejnebezpečnějšímu: Strachu…