Drama filmy

4. května 1919 při letecké nehodě zemřel Milan Rastislav Štefánik, významná historická osobnost, která přispěla ke vzniku Československé republiky. Přestože generál Štefánik zemřel ve věku 38 let, jeho krátký život ale v mnoha směrech připomíná dobrodružný román. Je téměř neuvěřitelné, že muž z chudé rodiny i přes své chatrné zdraví dosáhl tolika cílů. Světoběžník, doktor filozofie v oboru astronomie, badatel, matematik, pilot, rytíř Čestné legie, francouzský generál, diplomat a první ministr války Československé republiky – to vše byl Milan Rastislav Štefánik. A po celý život snílek a dobrodruh. Během první světové války se zasloužil o vznik československých vojenských jednotek ve Francii, v Itálii a Rusku, spoluorganizoval první československou armádu, které posléze velel. Vybudoval několik astronomických observatoří na celém světě, znal…

Frank , bývalý policejní náčelník malého městečka, se ocitne v hledáčku pervitinového krále, který se ho snaží umlčet dřív, než bude moci podat očité svědectví proti jeho rodině. Jakmile je ale ohrožena Frankova dcera, zjistí drogový král, že má proti sobě víc, než si přál.

Televizní film natočený podle románu Františka Hečka zachycuje sociální boj na slovenské vesnici na počátku 20. století. V poměrně širokém časovém rozpětí sledujeme životní příběhy několika generací rodiny Habdžů, žijících ve vinařské vesnici na západním Slovensku.Nejstarší syn Urban utíká z domova a samostatně žije a hospodaří ve Vlčindolu se svou mladou ženou, kterou si proti vůli rodičů vzal. Mladší bratr Mikuláš uteče z domova. Ve Vlčindolu čekají na Urbana kromě několika chudých spojenců i otevření nepřátelé. Hrozí mu dražba a jeho statečná práce přijde vniveč. Vrcholem neštěstí je válka…

Film nás provádí naši krásnou vlastí; s písněmi a tanci naší mládeže se dostaneme až do Berlína, který se stal v roce 1951 na čtrnáct dnů městem světového mládí a ukázal celému světu, že i píseň, tanec a radost bojuje za lepší svět, za mír. Film byl s velkým úspěchem promítán na VII. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech i na Festivalech pracujících a po zásluze získal cenu přátelství mezi národy za optimistické a radostné vyjádření myšlenky mezinárodní solidarity mládeže a vyzdvižení významné úlohy lidové tvořivosti v této mírové družbě.

Po adaptaci Kunderova románu „Žert“ se Jaromil Jireš uchýlil ke zcela odlišné látce i k rozdílnému způsobu vyjadřování. Ve snivém výtvarně dekorativním vyprávění vylíčil osudy a pocity dospívající dívky, jež žije se svou přísnou babičkou ve starém domě a ocitá se v samém středu bizarních událostí, ohrožována tajemným „tchořím upírem“… Na vizuální podobě surreálné fantazie Vítězslava Nezvala se podílela Ester Krumbachová. Autoři hojně využívali hororových prvků i lyrické básnivosti.