Drama filmy

V polovině 80. let vznikl i na Slovensku film přehodnocující zákruty novodobých dějin.

1956 decemberében a tizenhat éves Dániel Amerikába készülő szerelme után indul Nyugatra. Vele tart a házukból Gyuri, akit a fegyveres harcban való részvétel késztet menekülésre. A határállomás szállodájában várnak vezetőre az országból távozni akarók. S itt még utoljára tehetik fel a sorsdöntő kérdést: menni vagy maradni. A garázsban dolgozik Gyuri apja, akinek fia kíméletlenül kemény kérdéseket tesz föl: „Miért álltál be a kommunistákhoz?, Miért falják fel egymást is a kommunisták?“ Mikor a teherautó végre elindul Nyugat felé, Dani inkább a Budapestre tartó vonatra száll fel. Hirtelen Gyuri is felszáll, de aztán kiugrik a robogó vonatból. A kalandos, különböző karaktereket felsorakoztató történet lehetőséget ad az 1956-os forradalom sorsdöntő következményeinek átgondolására. Az egészen kitűnő színészgárda pedig emlékezetes alakításokkal ajándékozza meg a nézőket….

V pořadí 28. krátký film ze série Nihon Animator Mihon’ichi , která slouží jako odrazový můstek pro začínající tvůrce anime a nové projekty, nás za zvuků hudby zavede do světa krasobruslení mužů. Hlavní hrdina před námi probruslí z dětství až k setkání se svým krasobruslařským idolem a k úspěšnému vystoupení na mezinárodní soutěži jako reprezentant Japonska. Režisér Sajo Jamamoto toto téma následně rozvinul v úspěšném seriálu

Lenka se vrací z Prahy do své rodné vesnice kdesi na Slovácku. Život i čas tady plynou trochu jinak a Lenka si po rozvodu potřebuje oddychnout a dobít baterky. Trefí se do doby, kdy se její otec rozhodne potopit na dno přehrady, aby na zahradě zatopeného domu našel zakopanou bednu se slivovicí. Na místním hřbitově navíc právě došlo místo. Rozšíření není možné, zpopelnění zcela nemyslitelné! Božský klid tak naruší debaty o nápadu místního pobudy začít pohřbívat na stojáka. Každý k tomu má co říct a takhle živo tu dlouho nebylo. Co nakonec čeká příštího nebožtíka? A hlavně – kdy a kdo to bude?

Režisér John Wilson (Clint Eastwood) už dávno netočí filmy pro radost. Je to bezohledný muž posedlý sám sebou a nový snímek chce realizovat v Africe, aby tam uspokojil svou loveckou vášeň. Netuší však, že ho čeká setkání, které změní celý jeho život. Egoistický bezohledný filmař, pro něhož už práce dávno není radost, přijíždí na černý kontinent natáčet nový film, ale víc než kamera ho zajímá lov divoké zvěře. Jako svůj hlavní cíl si vybral skutečného vládce Afriky – gigantického slona. Setkání s tímto tvorem v něm nicméně probudí dávno zapomenuté city i potlačenou lidskost. Příběh se odehrává v krásných, civilizací nedotčených exteriérech Zambie a Zimbabwe a je řádně okořeněný napětím a dobrodružstvím.(oficiální text distributora)

Cestující letu 42 proletěli silnou magnetickou bouří a ocitli se ve válečné Francii roku 1940.

Fanatický rytíř Armin von Heide (Jan Kačer) pronásleduje svého přítele Ondřeje (Petr Čepek), potomka českého zemanského rodu, jenž uprchl a vrací se zpátky na rodnou tvrz. Rytíř je rozhodnut jej potrestat za provinění proti regulím řádu a během Ondřejovy svatební noci vnikne do ložnice jeho nevěsty…

Kamenité Posázaví bylo uznávaným těžištěm námětů románů Jana Morávka. Autor nejednou a s blízkou znalostí vylíčil lidí ze sázavského poříčí s jejich zděděnou skoro mystickou náklonností k žule, k níž byli osudově spojeni. Poměr těchto lidí ke skále a k práci na kameni byl přátelský a důvěrný. Pro tento film, který hledal námět, vyjadřující novodobé hodnocení práce, byla tu příležitost velmi vhodná a scénárista Karel Steklý jí využil venkoncem obratně. Ladislavu Bromovi pak posloužilo „Skalní plemeno“ k úspěšnému návratu k režisérské práci.

Tajemný příběh lásky a vraždy mladého básníka v hotelu pro cizince je zasazen do secesního prostředí, které mu dodává zcela zvláštní atmosféru, v českém filmu téměř ojedinělou. Na druhé straně je nesporné, že film těží hojně z několika literárních i filmových vzorů. Mezi prvními nacházíme četné dozvuky Franze Kafky, druhé jsou pak dány především tradicí filmové veselohry němé éry. Příběh sám má však i symbolický podtext, který jej spojuje s dneškem. Hotel Svět je obrazem světa s malým „es“. V tomto světě, prolezlém lhostejností, přetvářkou, lží a zločinem, hledá básník čistou a skutečnou lásku. 60. léta přinesla české kinematografii nejen vzedmutí kritického pohledu na sociální i politickou situaci, nejen zájem o mistrně postiženou všední existenci úplně obyčejných lidiček, ale také…

Původně chtěl prodat rodinný hotel a rodiče jsou proti. Po setkání s místní lékařkou se situace změnila, ale věc se nevyvíjí tak, jak si oba představovali…