Drama filmy

V éře normalizace nalezneme jen málo takových filmů, které by odhalovaly rejdy protisocialistických sil v roce 1968 ještě zavileji nežli tento politický pamflet Karla Steklého. Režisér svůj příběh zasadil do atraktivního taxikářského prostředí, kde se také poctiví a čestní komunisté s uvážlivým ředitelem podniku v čele stávají obětí zakuklených padouchů… Ideologická klišé, těžkopádná inscenace a naprosto toporné vypravěčské uchopení museli být zřejmé už v době vzniku, nyní se film již blíží k nezamýšlené sebeparodii.

Dan, Freddy a Carda bloumají Prahou a uvažují, jak získat peníze. Rozhodnou se oloupit pokladní kina, ale jsou zadrženi náhodným chodcem. Při rvačce přijde Freddy o bundu, ale nakonec všichni tři chlapci utečou. Freddy má strach z návratu domů a ukryje se v přístavu. Policie zjistí jeho totožnost z dokladů nalezených v bundě. V přístavu se Freddy setká s celnicí Tonkou a vzbudí její lítost smyšlenou historkou o násilnickém otci. Zpráva o smrti muže, s nímž se popral, utvrdí Freddyho v přesvědčení, že se musí dále skrývat. Policie pátrá po Freddym v továrně, kde hoši pracují. Carda se chce přiznat. Dan ho opije a vyzve k závodu na motorce. Carda havaruje a zabije se. Dan se rozhodne dostat Freddyho za…

Křehký příběh o počátku přátelství mezi Matvejem, který nedávno emigroval z Moskvy do Berlína, a Beate, svobodomyslnou místní obyvatelkou.

Dramatický příběh o lidském bytí, lásce, vzletech a pádech v strhujícím a fascinujícím tanci života mezi střepinami. Režisér Marek Ťapák svým filmem volně navazuje na silné tradice hudebně-tanečních filmů, které v minulosti vytvářeli legendární slovenští filmaři, a promítá je do nově zpracované aktuální podoby. Příběh je postaven na představách hlavního hrdiny, vynořujících se z hloubi paměti, který prožívá své silné životní situace a zážitky prostřednictví tance, podmanivé hudby, něhy a síly básnického slova. Jeho putování je poskládané z jednotlivých střepin života, které spolu vytváří fascinující mozaiku obrazů, pohybujících se v čase a prostoru.

V dubnu 1940 zaútočilo nacistické Německo na Dánsko a Norsko. V Norsku bylo hlavním cílem zadržet obě složky moci, tedy královskou rodinu a vládu,které se vydaly na ústup na sever. Třetím cílem okupantů byly norské zlaté rezervy uložené v Norské národní bance, na jejichž hodnotě závisela norská budoucnost. Skupina odvážných mužů, z nichž někteří neměli vůbec žádný vojenský výcvik a byli především bankovními úředníky, dostala za úkol evakuovat zlato jakýmkoliv způsobem na sever země. Množství beden se zlatým nákladem se dává do pohybu, pouhý krok před okupanty a se smrtelným nebezpečím číhajícím na každém kroku.