Drama filmy

Kosovo, 2007. Zoé a Volta opouštějí svou vesnici a nastupují na univerzitu v Prištině. Objevují zemi, která se zmítá v chaosu a čeká na nezávislost.

Být v nacistické Třetí říši malým blonďatým klukem znamená poměrně dost přímočarou kariéru. Tedy aspoň na jejím začátku. Jedním z prvních kroků je členství v organizaci Hitlerjugend, čili v „Hitlerově mládeži,“ což obnáší trochu vojenského drilu, pálení závadných knih, vyhazování věcí do vzduchu, nenávidění židů a podobné hraní si na vojáčky i na válku. A to v partě se spoustou Hitlerovi též velmi oddaných kamarádů. Smysl a cíl to má jednoduchý: stát se řádným a plnohodnotným nacistou. A tím chce být i desetiletý kluk Jojo (Roman Griffin Davis), kterému v tom pomáhá jeho imaginární přítel, tak trochu nablblý Adolf Hitler (Taika Waititi). Adolf Jojovi radí v různých životních situacích a podporuje jej v jeho správném náckovství. Zlom v Jojově životě nastane v okamžiku, kdy zjistí, že jeho maminka…

Ivan Trojan v příběhu o usilovném pátrání po Zbyňkovi, jenž se nevědomky otrávil nebezpečnou muchomůrkou zelenou…

Na motivy knihy pověstí a legend ze Starého města pražského „Golem“ spisovatele Eduarda Petišky, napsal scenárista Martin Jensen televizní hru „Rabín a jeho Golem“. Odehrává se na sklonku šestnáctého století za vlády Rudolfa II., kdy se v Čechách vzedmula vlna nenávisti proti židům a hrozilo jim vysídlení. V dramatickém a napínavém příběhu budete sledovat, jak moudrý a učený rabín Löwe, na příkaz nebes, vytvořil Golema, jehož úkolem bylo pomáhat židům v boji proti jejich nepřátelům.

Kolegové z kuchyně v jedné restauraci – Pavel (J. Lábus) a Dana (D. Veškrnová) chystají svatbu. Kvůli svatební hostině si koupí prase, které společně vykrmují. Pavel ale jednou přistihne Danu, jak žertuje s vedoucím, a pohádají se. Po žárlivé scéně nakonec ze svatby sejde, ale potřeba zabít a rozdělit prase zůstane… Pavel tedy prase zabije, aby si ho mohli bývalí snoubenci spravedlivě rozdělit na dvě půlky. Matka Dany (S. Zázvorková) chce ale Pavla ošidit a přidělí mu jen velmi malou část…

Od svého uvedení v roce 1967 oslovuje historický epos nové a nové generace diváků. Podle mínění kritiků vrcholné dílo české kinematografie natočil František Vláčil podle románu Vladislava Vančury. Téměř tříhodinový baladický příběh se odehrává v polovině 13. století v surové době loupeživých rytířů a jejich stejně surových pronásledovatelů. Bohatost příběhu a krásu jazyka Vláčil znásobil výtvarnou imaginací a dokonalým vedením herců. Práce na rozsáhlém projektu trvala téměř sedm let. Plné tři roky strávil František Vláčil se scenáristou Františkem Pavlíčkem nad převodem jazykově náročného textu do scénáře, další tři roky trvalo natáčení v šumavských exteriérech, pak následoval náročný střih a dokončení. Při výběru herců pro klíčové postavy se režisér řídil spíše zevnějškem či mentalitou lidí. Titulní roli ztvárnila tehdy šestnáctiletá Magda…

Romeo Gandolph, zlodějíček a bezdomovec, byl před necelými deseti roky odsouzen za trojnásobnou vraždu k trestu smrti. Přestože se původně ke zločinu přiznal, krátce před popravou začne tvrdit, že je nevinen. Odvolací soud Spojených států pověřuje úspěšného právníka a bývalého prokurátora Arthura Ravena, aby v zastoupení odsouzeného prokázal oprávněnost pochyb o vině a uloženém trestu. Bude popraven nevinný, nebo se vrah snaží o poslední úskok?

James Van Praagh vídával a slýchával divné věci už jako malý kluk. Talent mluvit s mrtvými zdědil po své mamince Regině, které tohle nadání lékaři celý život potlačovali medikamenty. Proto jí také musel slíbit, že o svých jasnovideckých vlohách nebude nikdy nikomu vyprávět. Jako dospělý pak dokonce hledal pomoc u psychiatra. Schopnost spojit se s říší smrti u něho zesílí s matčiným odchodem ze světa. Tehdy ho také o pomoc požádá dávno mrtvý černošský chlapec Dennis, který ho zavede na odlehlé místo v želví rezervaci. Zde policisté odkryjí v kruhu rozmístěné pozůstatky šesti za živa pohřbených školáků, uprostřed nichž je sedmý. Ten byl ale na rozdíl od ostatních zastřelen a jeho kosti tady leží mnohem déle… Roykrýr více než třicet…

Jednoduchý příběh jednoho z nejvýznamnějších filmů české nové vlny se odehrává na maloměstě, kde se po letech setkají dva bývalí spolužáci z konzervatoře, hudebníci Petr a Bambas. V Bambasově rozestavěné vilce spolu stráví několik „obyčejných“ dnů, během nichž jsou však nuceni přehodnotit své životy… Režisér Ivan Passer se soustředil na zachycení melancholické atmosféry a pocitů lidí, kteří uvízli ve vyjetých kolejích a nemají sílu a vlastně ani vůli se z nich vymanit. S použitím neherců dosáhl Passer mimořádně autentického vyznění, jež podpořila i mistrná kamera Miroslava Ondříčka.