Drama filmy

Po dvacetiletém pobytu v Americe se Michael Bingham vrací domů, aby převzal dědictví po své tetě. Zapůsobí na mladičkou Sophii, která se do něho bezhlavě zamiluje a namlouvá si, že jsou jejich city oboustranné. To však není pravda. Michael již před svým odchodem do Ameriky miloval Sophiinu matku Karen, která se pak vdala, ale ovdověla. Po jejich setkání se ukazuje, že ani jí není Michael lhostejný. Když se to Sophie dozví, dojde mezi ní a matkou k prudké hádce a Sophie za dramatických okolností opouští domov…

Zlodějka knih je filmovou adaptací oblíbeného celosvětového bestselleru. Vypráví příběh odvážné dospívající dívky Liesel, která je poslána během druhé světové války do pěstounské rodiny v Německu. S pomocí své nové rodiny a židovského uprchlíka Maxe, kterého skrývají před nacisty ve sklepě, se naučí číst. Síla slov a fantazie se pro Liesel a Maxe stanou jediným prostředkem k úniku před bouřlivými událostmi, které je obklopují. Zlodějka knih je příběhem o nezlomné vůli k životu a síle lidského ducha.

Romeo a Julie. Nejslavnější milenci světa, rozděleni za života nesmiřitelnou nenávistí svých rodů, navždy spojeni ve smrti, kterou vykoupili budoucí smír. Ze všech filmových i televizních verzí, které byly v průběhu mnoha desetiletí natočeny, je Zeffirelliho film nepochybně nejslavnější a nejlepší. Poprvé se v něm – proti zažité tradici, ale tak, jak to Shakespeare napsal – v titulních rolích objevili mladičcí představitelé, skoro ještě děti: Leonard Whiting a Olivia Husseyová. Oba si také za svůj výkon odnesli Zlatý glóbus, kterým byl navíc oceněn i celý film. Z mnoha dalších mezinárodních cen, jichž se tomuto filmu dostalo, jsou samozřejmě nejprestižnější dva Oscary (ze čtyř, na které byl film nominován): za kameru a za kostýmy.

Leto 1979, severné Nórsko. Ester začína učiť na základnej škole v Alte. Rovnako ako mnohí iní Sámovia sa pod vplyvom všadeprítomnej diskriminácie hanbí za svoj pôvod a snaží sa ho skrývať. Keď ju jej bratranec Mikkhal oboznámi s protestami proti výstavbe priehrady na rieke Alta, zistí, že boj Sámov za záchranu rieky je aj bojom proti všadeprítomnému rasizmu a diskriminácii. Keď sa po konfrontáci s políciou Mikkhal a ďalší Sámovia rozhodnú preniesť protesty do Osla, Ester cíti, že si musí vybrať…

Britský režisér Kevin Macdonald natočil podle stejnojmenného románu Gilese Fodena strhující politický thriller, jehož ústřední postavou je jeden z nejkrutějších afrických vládců, ugandský prezident Idi Amin. Po převratu v roce 1971 jmenuje Amin jako svého osobního lékaře mladého Skota Nicholase Garrigana, s nímž se náhodou setkal. Mladík zpočátku podlehne osobnímu kouzlu muže, který ve zbídačelé zemi začne provádět řadu reforem, ale postupně odhaluje i jeho skrytou tvář. Ambiciózní vůdce je ve skutečnosti nelítostný diktátor, likvidující každého, kdo se mu postaví do cesty. V ohrožení života se ocitá i Nicholas, který se navíc zamiluje do jedné z jeho manželek.

Talentovaný malíř Finn Bell zažije v dětství osudové setkání s trestancem, jemuž pomůže při útěku. Později se setkává s podivínskou slečnou Dinsmoorovou a v jejím zpustlém sídle pozná svou první a jedinou lásku Estellu. S podporou neznámého mecenáše přichází Finn jako mladý muž do New Yorku, kde má možnost vystavovat svá výtvarná díla. Získává slávu i peníze, ale jeho opětovné setkání s milovanou Estellou končí nezdarem. Finn zjistí, že jeho mecenášem byl po celou dobu trestanec, jemuž kdysi pomohl… Snímek je další adaptací stejnojmenného románu Charlese Dickense a odehrává se v New Yorku dnešních dnů.

Stárnoucí manželský pár Alex (Morgan Freeman) a Ruth (Diane Keaton) prožili čtyřicet krásných let v apartmánu v Brooklynu. Alex je úspěšný malíř a používá jeden z pokojů jako své studio. Ruth je učitelkou v důchodu. Dnes se však chtějí přestěhovat, protože bydlení v pátém patře domu bez výtahu není úplně jednoduché. Jejich neteř Lily (Cynthia Nixon) je realitní makléřka a odhadla cenu jejich bytu na 1 milion dolarů. Souběžně řeší zdravotní problémy jejich milovaného psa Dorothy. Aby ji zachránili, je nutná finančně nákladná operace. Nechtějí ji ztratit a udělají pro její život všechno. Do třetice obyvatele New Yorku ohrožuje terorista v kamiónu na Brooklynském mostu. Když Alex a Ruth konečně najdou vyhovující byt na Manhattanu, majitelé se ukážou jako neseriózní…

Téměř už legendární film režiséra Vojtěcha Jasného začíná v jedné malebné moravské vesnici v květnu 1945. Lidé tady prožívají nejkrásnější dny svého života, večer se všichni scházejí v hospodě U Vola při vínku a muzice, kde hlavní prim vede bezstarostný piják Zášínek. Přichází však únor 1948. Vesnice se rozděluje na dva nesmiřitelné tábory. Poklidné časy rodáků končí…Režisér Vojtěch Jasný sbíral materiál pro Rodáky od roku 1946. Spolu s Kachyňovou a Procházkovou Nocí nevěsty přinesl pravdivé svědectví o poválečných osudech vesnice, především o dramatickém přelomu padesátých let Je to jeden z nejkrásnějších a myšlenkově nejhlubších filmů v celé historii naší kinematografie. Mnoho let byl pečlivě ukryt v trezoru, ale přesto mezi lidmi koloval na stovkách videokazet. Není to pouhé popisné vyprávění,…

Koncertní mistr Karel Mašek je opilec, stejně jako inženýr Danda i další stálí hosté hospody U Kroců – Taupe a Rendl. Mašek se vrací ráno z hospody a slibuje ženě, že pít přestane. Na zkoušku orchestru ale přijde znovu opilý a ostatní hráči s ním odmítnou hrát. Danda se vrací domů bez tašky a ráno jde zase ke Krocům, i když má v práci důležité jednání. Je přeložen na podřadné místo, ale doma to nepřizná. Jeho dcera se chce vdávat, syn se opil a strávil noc na záchytce. Ani Mašek doma neřekne, že ztratil práci. Prodal Rendlovi housle, namluvil ženě, že jede na zájezd a odešel k bývalé lásce Magdě. Danda chce prodat svoji vilu, aby se zbavil dluhů. Taupe…

Patnáctiletý Charlie je velmi přemýšlivý, zakřiknutý a citlivý mladík, který to na střední škole, kde ho ostatní mají za podivína, nemá vůbec jednoduché; je to klasický případ „jiného“ dítěte, které na sebe v podobných kolektivech vždy přitahuje posměch a šikanu. Šikaně se Charlie ubrání, posměchu si až tak nevšímá, trápí ho ovšem pocit samoty a cítí silnou potřebu začlenit se mezi ostatní „normálnější“ spolužáky. Jenomže to není tak jednoduché. Charlie totiž na jednu stranu svět kolem sebe nechápe, což mu brání navazovat přirozené vztahy, na druhou stranu ho chápe až příliš dobře a začleňování do něj se bojí. Zůstává tedy v roli jakéhosi pozorovatele, „toho, kdo stojí v koutě“, zkoumá sám sebe i lidi kolem a píše o svých drobných…