Historický

Zahrada je vždy odrazem své epochy. Její úprava a někdy i staletí trvající péče o ni jsou svědectvím o módě, o duchu doby i o politickém vývoji. Jsou to jakési kvetoucí časové schránky, které otevírají pohled do císařských paláců i arcibiskupských sídel. Ve skvostech rakouské zahradní architektury se odráží dobový vkus, mocenské poměry i souznění kultury s přírodou. Dnes jsou tyto zahrady díky péči a lásce probouzeny k novému životu. Rakouský dokument nás zavede například do zahrad zámků Hof, Neuwaldegg či Ambras poblíž Innsbrucku.

Jak byl zavražděn Sherlock Holmes je britský životopisný dokumentární cyklus, věnovaný literární cestě doktora Arthura Conana Doylea a především jeho nesmrtelnému hrdinovi Sherlocku Holmesovi. Obsahuje mnoho pro českého diváka i čtenáře zřejmě neznámých faktů a souvislostí. Poměrně podrobné a na archivech založené zpracování je osvěžené hranými dohrávkami. Pořadem provází Lucy Worsleyová.

Tudorovský dvůr byl za vlády Jindřicha VIII. ponurým světem plným intrik, podrazů a ambicí. Stovky šlechticů a žen se dralo o královu přízeň. Ti, kdo uspěli, získali moc, vliv a nesmírné bohatství. Ty, kteří neuspěli, čekalo zapuzení, krach a dokonce i smrt. Nejzáhadnější a nejzajímavější osobou u dvora však nebyl sám král, ani jeho lord kancléř Thomas Cromwell, ani žádná z jeho šesti žen. Onou osobností byla Jane Boleynová. Byla jí vina za smrt vlastního manžela George Boleyna a švagrové, královny Anny Boleynové, připisována právem? Jak se jí podařilo udržet v králově přízni po dlouhých dvacet let? Historička Tracy Bormanová nám představí jednu z nejméně známých, avšak o to poutavějších osobností anglické historie.

Den po atentátu na Heydricha vznikla na území protektorátu masová organizace Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. U zrodu této organizace stál ministr školství Emanuel Moravec a František Teuner. Cílem Kuratoria bylo podchytit výchovu české mládeže a vytvořit z ní povolnou část obyvatelstva, která bude věrná ideálům nacismu a politice Hitlerovy říše. Zároveň si její zřizovatelé slibovali, že omezí možný neblahý vliv rodičů na své potomky. Do aktivit této mládežnické organizace se zapojila podstatná část českých dětí a dospívajících. S odstupem bezmála osmdesáti let se ti, kteří touto organizací prošli, vracejí ve vzpomínkách do časů, kdy se o jejich převýchovu starali lektoři Kuratoria a jejich nacističtí poradci. Kladou si znepokojující otázku: Byli jsme tenkrát vlastenci, anebo zrádci?

Mladý dokumentarista Ondřej Veverka oslovil desítky pamětníků protektorátních časů i jejich potomků, aby se s ním podělili o unikátní filmové záznamy a písemná svědectví z tehdejší doby. Výsledkem je trojdílný dokument, který přináší jedinečný pohled na protektorát. Amatérské kamery si tenkrát možná více než kdy jindy všímaly běžných každodenních věcí, drobných radostí a obyčejného života. Snad proto, aby člověk alespoň na chvíli podlehl iluzi, že svět je vlastně ještě v pořádku. Ale brzy se tragédie vpisovala i do těchto záběrů.

Před 66 miliony let zasáhl oblast Chicxulub v Mexiku asteroid. Následující události jako by vycházely z nejstrašnějšího katastrofického filmu, který se vzpírá hranicím představivosti. Kolize v důsledku zasáhla téměř celý povrch Země a způsobila řetězec katastrof. Nastal začátek pátého hromadného vymírání, kterému živé organismy na naší planetě čelily. Dokument přináší nejnovější vědecké objevy a odhaluje první minuty, hodiny a dny po osudné srážce. Spatříme skutečnou apokalypsu, jak ji viděli největší tvorové, kteří kdy obývali Zemi.

Život a dílo polského režiséra Andrzeje Wajdy je cele svázáno s Polskem, s jeho tragickou historií, hrdostí a odbojem, který Wajda sám prožil. Za války sloužil v odbojové armádě podléhající polské exilové vládě. Po filmových studiích, která ukončil na počátku padesátých let, točil krátké filmy a v roce 1955 měl za sebou svou hranou prvotinu. Trilogie Pokolení, Kanály a Popel a démant znamenaly polemiku se zavedeným hrdinou a poválečným socialistickým světonázorem, mimo jiné vynesly na vrchol herce Zbigniewa Cybulského a v polském filmu se ve Wajdovi objevila osobnost s pevným politickým a uměleckým názorem. Filmy z počátku sedmdesátých let Krajina po bitvě, Březový háj, Veselka či Země zaslíbená se setkávaly s velkým mezinárodním ohlasem. Filmy Člověk ze železa a Člověk…

V roce 1799 se německý vědec Alexander von Humboldt vydal na nebezpečnou objevitelskou cestu napříč Jižní Amerikou. Zavedla ho do nejhlubší džungle u Orinoka i do výšin And. Jeho cíl byl dvojí: provést první vědecký průzkum Jižní Ameriky a zjistit, jak vlastně funguje příroda, a to v době, kdy většina vědců věřila, že svět byl stvořen před méně než 6 000 lety. Později se stal přední vědeckou osobností a horlivým zastáncem zrušení otroctví v USA. Již před 200 lety varoval před nepříznivým vlivem klimatických změn a jeho odkaz je dodnes aktuální.

Píše se rok 1962 a USA soupeří se Sovětským svazem o geopolitickou nadvládu. Konflikt obou velmocí nebezpečně vrcholí a klíčová úloha v tom připadá ostrovu Kuba. Hrozba jaderné války je reálnější než kdy dříve.

16. ledna 2003 odstartoval z mysu Canaveral raketoplán Columbia na misi s označením STS 107. Start této mise byl z technických a časových důvodů třináctkrát odložen. Po dvou týdnech strávených ve vesmíru se měli astronauté vrátit na Zem. 1. února se v Kennedyho vesmírném středisku shromáždili zaměstnanci NASA, příbuzní astronautů a novináři, aby posádku přivítali. Raketoplán se ale krátce před přistáním rozpadl nad Texasem na kusy… Autoři filmu se snaží odhalit technické i organizační nedostatky, které mohly být příčinou tragédie.