Historický

Když v roce 1945 vybuchly nad Japonskem dvě jaderné bomby, šlo o výsledek pokusů o uvolnění děsivé síly, vyvrcholení odvážného plánu na sestrojení zbraně, jež by ukončila druhou světovou válku. Plánu, který byl zahájen pouhé tři roky předtím, kdy fyzikové z Británie a Ameriky spojili své zkušenosti v odvážné misi s krycím názvem Projekt Manhattan. Tým Roberta Oppenheimera nakonec určil zlom v dějinách, protože lidstvo získalo prostředky k vlastnímu sebezničení. V tomto dokumentu uvidíme restaurované vzácné filmy a záběry, které oživí celý příběh tohoto lidského úsilí, a nabídne rovněž svědectví konstruktérů bomby a těch, kteří přežili zkoušku v Novém Mexiku a Hirošimu.

Gibba je badatel vášnivý pro dobrodružství a záhady. Díky svému detektoru kovů prozkoumává místa, kde se odehrály důležité válečné události, a sleduje stopy, aby našel poklady hluboko pohřbené v italské divočině. Od Dolomit až po Gardské jezero neuvěříte, kolik vojenských a historických nálezů se skrývá pod povrchem – a žádná překážka nedokáže zastavit jeho žízeň po dobrodružství.

„Vyrůstal jsem jako německý princ, šlechtic, později pruský generál, ale většinu života jsem strávil v Tatrách. Ohromily mě. Zamiloval jsem se do Slovenska. Jsem Christian Hohenlohe a krásu Tater vnímám i po smrti. Můj duch pozoruje, jak se této části světa dnes daří.“

Bombardování během druhé světové války zničilo centra i periferie mnoha velkých měst. Na jejich troskách pak byla umožněna realizace ambiciózních urbanistických plánů, které navždy změnily tvář evropských metropolí. Představí se Londýn, Varšava, Berlín a Le Havre.

Dvoudílný německý dokument zachycuje osudové spojenectví dvou diktátorů – Hitlera a Mussoliniho. K jejich prvnímu setkání došlo v Benátkách v červnu 1934. Byla to první Hitlerova cesta do zahraničí a německý kancléř se v přítomnosti triumfálně se chovajícího Duceho cítil nesvůj. Setkání nedopadlo nejlépe: diktátoři se neshodli v řadě problémů. Především to byla otázka Rakouska, které pro Mussoliniho bylo zemí pod jeho ochranou. Během těch dnů si sotva kdo mohl představit, že se Hitler ve vztazích s Mussolinim brzy stane dominantní osobou a že Ducemu vnutí svou bezohledně tvrdou představu o přátelství.

Po porážce nacistického Německa v roce 1945 se Hitlerovi projektanti a stavební inženýři snažili bagatelizovat roli, kterou hráli v souvislosti s holokaustem, a k brutálnímu režimu Třetí říše se nechtěli příliš znát. Dokumentární seriál mapující život a kariéru nejvýznačnějších konstruktérů a inženýrů všemocného führera odhaluje pravdu a ukazuje, jak aktivně se tyto osobnosti podílely na fungování válečné mašinérie, na rozdmychávání antisemitismu a na přesvědčování obyčejných Němců, aby podpořili osudnou expanzivní politiku tehdejšího totalitního systému.

Erika Wagnerová, autorka biografie W. Roeblinga, vzpomíná na první návštěvu Brooklynského mostu (dále BM) a na počátek své fascinace jím. Erika a Richard Haw, autor biografie J. A. Roeblinga (dále J. A. R.), si společně prohlíží původní kresby mostu a Richard mluví o vývoji designu Roeblingových mostů. Autor grafického románu „Most“, inspirovaného příběhem BM, Peter Tomasi si knihu prohlíží a mluví o ní. Následuje animace z úvodu tohoto románu – anekdota o J. A. R. a jeho synu Washingtonovi a prvním nákresu BM. Historička Malka Simonová vysvětluje konstrukční výjimečnost tohoto mostu a proč musel být visutý. Historikové Antje Schlomsová, Clifford Zink a Andreas Kahlow dále hovoří o narození J. A. R. v německém Mülhausenu, jeho rodině, vzdělání v Durynsku a…

Francie se zmítá v hlubokém rozvratu. Je vyhlášena válka. D’Artagnan a věrní mušketýři jsou poslední hradbou před chaosem. Osud je však nečekaně vtáhne do rozsáhlého spiknutí. D’Artagnanova láska Constance je unesena. Při zoufalé snaze zachránit ji, je mladý mušketýr nucen spojit své síly se záhadnou Milady de Winter. Ale dlouho skrývané tajemství, které se vynoří z minulosti, rozbíjí pevná spojenectví. Mušketýry čeká strašlivá volba: jestli chtějí dokončit svou misi a zachránit Francii, budou muset obětovat ty, které milují…

Nacisté začali s vražděním svých obětí v plynových komorách v roce 1942. Židé z okupovaného Polska byli shromažďováni v ghettech nebo odváženi v dobytčích vagonech přímo do nově budovaných vyhlazovacích táborů, včetně Sobiboru. Lidé, kteří transport přežili, byli v Sobiboru vyhnáni na rampu. Do zoufalého pláče dětí, které ztratily rodiče, se mísil hlas zástupce velitele tábora Johanna Niemanna. Nově příchozí měli dokonce připravené korespondenční lístky pro své příbuzné doma, aby jim mohli sdělit, že se jim vede dobře. Očití svědci hrůz Sobiboru popisují, jaký pohled se nově příchozím naskytl.

Edvard Munch (1863–1944) patří mezi největší osobnosti výtvarného umění. Norský malíř a grafik se narodil v městečku Adalsbruk jako druhý z pěti dětí do rodiny vojenského lékaře. Absolvoval Kreslířskou školu v Kristianii a v roce 1883 měl první veřejnou výstavu. Munchovo dílo bylo ovlivněno naturalismem, symbolismem, impresionismem a dílem Eduarda Maneta, ovšem i Munchovým chatrným fyzickým a duševním zdravím a traumatem z úmrtí matky. Munch v díle předznamenal nástup expresionismu a stal se jedním z nejvýznamnějších představitelů tohoto hnutí…