Historický

Rok 1941. Zatímco Hitler ovládá rozvrácenou Evropu a zahajuje útok na Stalinův Sovětský svaz, Švýcarsko se zdá být oázou míru. Nacistická hrozba je ale blízko a švýcarská vojenská zpravodajská služba je ve střehu. Německé odposlouchávací stanice zachytily signály tří vysílačů směřující do Moskvy, nedokážou je však rozluštit. Říkají jim „Rudá trojka“. V Berlíně si lámou hlavu otázkou: Kdo jsou tito agenti? A jaké mají zdroje? Netuší, že v Ženevě vznikla rozsáhlá špionážní síť, kterou vybudovali dva muži bojující proti nacismu, kteří se přitom nikdy nesetkali. Maďarský komunista židovského původu Alexander Radó a Rudolf Rössler, německý uprchlík spolupracující se švýcarskou tajnou službou. Během tří let předali generálnímu štábu Rudé armády tisíce radiových zpráv obsahujících strategické informace, které pomohly porazit nacistickou armádu na…

Tento dvoudílný dokument zpochybňuje mnohé z toho, co si myslíme, že o velké severské rase válečníků víme. Mimořádný rozvoj moderních technologií a zařízení předznamenal novou a inspirativní éru historického výzkumu. Tým odborníků a historiků v Norsku má za sebou ohromující nové objevy. Byl nám umožněn exkluzivní přístup k jejich práci a naše kamery je mohly sledovat při této velké objevitelské cestě, kdy sledují artefakty nalezené po celé západní Evropě až k jejich původu.

Pro scénář k tomuto filmu si režisér Václav Křístek vybral jednu z nejvíce vzrušujících etap života Karla IV., dobu dospívání budoucího panovníka před volbou římským králem. Malému princi byla odepřena mateřská náruč a komunikace s dominantním otcem Janem Lucemburským vyžadovala velkou míru trpělivosti, které se mladíkům v tomto věku obvykle nedostává. Spletité intriky nejrůznějších zájmových skupin ovlivnily Karlův osud už od narození. Mladý Lucemburk byl dlouho poslušnou loutkou v otcových diplomatických hrách, postupně však díky svému vzdělání, výchově, zkušenostem vojenským i politickým dozrál ve zdatného oponenta svého otce, ale i nebezpečného soka samozvaného císaře Ludvíka Bavora. Konečně mohl rozehrát svou vlastní politickou hru, jejíž překvapivé rozuzlení mu nakonec otevřelo cestu k říšskému trůnu. Jak se sami můžeme přesvědčit, obsazení Kryštofa…

Princip bleskové války spočívá v tom, že nepřítel nedokáže stabilizovat své síly, aby se mohl účinněji bránit. Vyžaduje to určité prvky, jako jsou početné obrněné jednotky, které postupují operativně za podpory letectva. Rovněž je zapotřebí správný způsob velení. Vojensky se zaměřuje na hlavní město nepřítele. Chcete-li vyhrát válku, musíte se jej zmocnit. Němci potřebovali dobýt Varšavu při co nejmenším počtu obětí na své straně. Podařilo se jim to poměrně rychle, protože ochota Poláků k obraně a jejich morálka už byly zlomeny. Během války v Polsku sdělil Hitler vrchnímu velení svůj záměr zaútočit na Francii. Výpad do Belgie byl manévr, kterým chtěli Němci Spojence oklamat. Hlavní ničivý úder se měl odehrát jižněji, průnikem přes Ardeny. Němci hodně riskovali a měli štěstí, že…

Po 3 300 letech od své smrti je Tutanchamon nejznámějším vládcem v dějinách Egypta a jeho pohádková zlatá maska procestovala celý svět. Více než sto let od nálezu jeho hrobky v Údolí králů se egyptologové, technici, lékaři a inženýři stále snaží rozluštit tajemství jeho života. Kdo byl tento záhadný král, o němž jsme do roku 1922 měli sotva ponětí? Proč nebyla jeho hrobka nikdy vyrabována? Seslal Tutanchamon na archeology kletbu? Byl jeho pohádkový poklad ze zlata a stříbra určen jemu? Jak mohl tento chlapec, potomek slavné 19. dynastie faraónů, zemřít tak mladý? Je možné, že se za zdmi hrobky skrývá další místnost? Díky současnému výzkumu a nepublikovaným 3D vizualizacím přiblížíme nejnovější poznatky o Tutanchamonově životě.

Do tábora papežského legáta a winchesterského kardinála Henryho přijíždějí roku 1427 rytíři, kteří se chystají na křižáckou výpravu proti českým husitům. Fanatický kardinál je napřed zbaví všech trestů za vraždy a násilí na kacířích. Jedním z těch, kteří mu bezvýhradně věří, je Eschweiler z Hohenbachu (J. Vala). Do tábora husitského vojska, vedeného Prokopem Holým (M. Růžek), se o něco později uchýlí mladý zeman Ondřej Keřský (P. Kostka). Eschweiler vyvraždil jeho příbuzné, vypálil tvrz a přímo ze svatební oslavy mu unesl nevěstu Anku (J. Tvrzníková). Za tři roky se z Ondřeje stane zkušený velitel. Husité táhnou Německem a města se jim bez odporu vzdávají. Prokop nechce lidské životy – doufá, že jeho kněží přesvědčí obyčejné lidi o své pravdě kázáním. Zato…

Pojďte s námi do hlubin dávnověku. Do doby starých bájí, pověstí a mýtů i do doby bohů, kteří dali jména dnům našeho kalendáře. Cesta nebude jednoduchá, musíme překročit hranice desítky států i tří kontinentů. Přeplout několik moří, abychom se pokusili oddělit zrníčka pravdy od romantických nánosů, které přikryly skutečné události našeho kontinentu – Evropy.

Sedmidílný cyklus je evokací příběhů českého moderního umění v celé jeho šíři, i v autentických výrocích tvůrců, kteří umění a jeho dobu vytvářeli. Bylo to velké dobové dobrodružství, které leckdy končilo v kriminálech, koncentrácích a na popravištích. Avšak co se tehdy odehrálo v českém umění, výrazně přispělo k definitivní emancipaci českého národa a k vymanění se z permanentní atmosféry národního obrození.

Ať už se čísla používají k počítání, měření nebo odemykání telefonu, jsou součástí lidských dějin od nepaměti. I když je dnes každý zná, často nevíme, jak se k nám dostala. Od pravěku až po digitální revoluci se odhalují tajemství a vývoj těchto deseti univerzálních symbolů. Malé symboly s nekonečnou mocí, čísla, způsobily revoluci ve vývoji lidstva a poháněly vzestup našich civilizací. Tento dokumentární seriál cestuje napříč několika tisíciletími a kontinenty, aby se vrátil k jejich historii a prozkoumal jejich ekonomické, vědecké a politické dimenze.

Panství Frogmore, na němž se v rozlehlém parku nachází Frogmore House, Frogmore Cottage a královské mauzoleum, chrání monarchy a jejich rodiny před zvědavýma očima tisku a veřejnosti. Od dob královny Charlotty, manželky šíleného Jiřího III., a jejich šesti dcer, které zde byly prakticky vězněny, se areál rozrostl do nebývalé krásy. Zesnulá Alžběta II. zde ráda venčila své corgi a v neposlední řadě proslulo místo jako dějiště královských svateb. Když se však Harry a Meghan, vévoda a vévodkyně ze Sussexu, nastěhovali do Frogmore Cottage, což se ukázalo jako krátký a kontroverzní pobyt, dostal se Frogmore do centra pozornosti. Jejich nový domov, jehož rekonstrukce stála daňové poplatníky 2,4 milionu liber, se náhle stal téměř stejně slavným jako oni sami.