Historický

Psalo se 26. listopadu 1922, když britský egyptolog Howard Carter skrze malou dírku ve zdi poprvé nahlédl do v podstatě neporušené hrobky faraona Tutanchamona. Jak starověký panovník, tak místo jeho posledního odpočinku i jejich zarputilý objevitel se brzy nato stali legendami. Dokumentární film je unikátní oslavou ke stému výročí tohoto revolučního objevu. Dává příležitost setkat se s egyptským králem ve zlaté masce a zblízka nahlédnout mezi jeho početné poklady.

O tom, že láska britské královny Alžběty II. ke koním byla opravdová a silná, se všeobecně ví. Vždyť prvního poníka, klisničku Peggy, dostala od svého dědečka Jiřího V. už jako čtyřletá holčička. První část dokumentu nás zavede nejen do královských koníren, ale také na dostihy, které královna milovala a při jejichž sledování se dokázala maximálně uvolnit, jak se například ukázalo v dokumentu Alžběta II.: mozaika života. Dnes se nám Alžběta ukáže jako ctižádostivá chovatelka a hrdá majitelka vítězů epsomských dostihů… V druhé části dokumentu se podíváme blíže na koně určené k zápasům póla, tedy sportu, který miloval Alžbětin manžel princ Philip i jeho syn, dnešní král Karel III. Dále se budeme věnovat koním královských gard, které známe mimo jiné i z…

Ve starověkém Iráku se odehrávají některé z největších biblických příběhů: o Noemově arše, místě narození Abraháma a o Babylonské věži. Naše kamery získaly vzácný přístup, aby mohly sledovat průkopnické archeology, kteří zkoumají ztracená irácká města a objevují svět Starého zákona. Budeme sledovat týmy, které obnovují divy Ninive a Babylonu (popsané v Bibli popsány jako města hříchu), vzácné letecké záběry odhalí majestátnost Uruku v jižním Iráku a badatelé v Girsu odhalí záhadný soubor ruin, který by mohl změnit náš pohled na samotný úsvit civilizace.

Dokumentární cyklus Touha po věčnosti v režii Roberta Sedláčka otevírá pohled na dějiny lidského společenství prostřednictvím historického tématu obvykle vytlačovaného – proměny zacházení se zemřelými i s vlastní smrtelností. Cestopis po českých zemích s průvodci Jaroslavem Pleslem a historikem Jindřichem Záhorkou navštíví na ploše deseti dílů unikátní sakrální stavby, hřbitovy, archeologická naleziště, památníky a další známá i neznámá místa spojená s posledními věcmi člověka.

Odysea je připisována starořeckému autorovi Homérovi. V jistých ohledech ale nadále zůstává ne zcela rozluštěnou hádankou. Kdo vlastně byl Homér a kdo Odysseus? Kdy a kde se příběh odehrával? Čím byl inspirován děj oplývající legendami? Protože se nikdy nikomu nepodařilo dohledat Homérův přesný životopis, někteří badatelé začali zpochybňovat jeho samotnou existenci.

Strhující dokument zkoumá slavnou a záhadnou šikmou věž v Pise a nejznámější italský monument. Tento 58 metrů vysoký monument ohromuje svou odchylkou 5 metrů od své osy a odoláváním gravitace. Přestože přežila čtyři zemětřesení, vědci a architekti po staletí luští záhadu jejího sklonu a snaží se zabránit jejímu pádu. Dokument zahrnuje příspěvky mnoha mezinárodních odborníků a svědectví lidí zúčastněných v této pozoruhodné epopeji. Je obohacen o inovativní 3D modely budov a nahlíží na metody použité ke stabilizaci věže a její inovativní způsoby udržení otevřené pro veřejnost.

Princezna Alžběta, dcera Jindřicha VIII. a jeho druhé ženy Anny Boleynové, je na příkaz královny, své starší nevlastní sestry Marie, uvězněna v Toweru pro podezření ze spiknutí. Lid v zemi je totiž s Mariinou vládou nespokojený a Alžběta by se v případě Mariiny smrti stala vládkyní. Důkazy o spiknutí se však ani za rok nepodaří nalézt. Marie nakonec zemře na rakovinu. Pětadvacetiletá Alžběta, díky svému protestantskému vyznání milovaná většinou lidí v zemi, nastoupí na trůn. Přestože je to žena uvnitř křehká a plná pochybností, od samého začátku své vlády začne vystupovat jako rozhodná a neústupná panovnice. A to se vyplatí nejen jí samotné, nýbrž celé Anglii. Ohrožuje ji totiž mimo jiné skotská královna Marie Stuartovna, která uplatňuje nárok na anglický…

Existuje bezpočet barvitých příběhů o démonických vystoupeních Niccola Paganiniho. Pouze málo diváků ví, že věnoval zvláštní pozornost výběru strun pro svůj nástroj – housle. Znalost udržovaná po staletí v tajnosti spočívala ve výrobě strun z jehněčích nebo ovčích střev, které se nazývaly italsky corde divine, tedy božské struny. Německý dokument Paganiniho bájné struny režiséra Herberta Eisenschenka je neobyčejnou filmovou studií čtyřsetletého evropského vývoje strun, na jehož konci přicházíme k zásadnímu poznání: dojem ze zvuku střevových strun osciluje mezi lidskou nepřesností a dokonalostí přírody. Přitom perfektnost při provozování hudby je v tomto případě spíše nežádoucí. V dokumentu hovoří Matthias Honeck z Vídeňských symfoniků, dirigent Ingo Metzmacher, barokní cellista Christoph Harer, strunař Mimmo Peruffo, ředitel římské konzervatoře Santa Cecilia Roberto Giuliani, houslař…

Strhující příběh lékaře a politika Františka Kriegla zachycuje dramatické události 21. srpna 1968, kdy byl v noci společně s čelními představiteli KSČ zatčen a unesen do Moskvy. Byl jediným československým politikem, který se v zajetí i pod hrozbou likvidace postavil Leonidu Iljiči Brežněvovi a nepodepsal Moskevský protokol, dokument, jenž znamenal souhlas s okupací Československa.

Dokumentární série, která zkoumá mechanismy fungování státní bezpečnosti a odhaluje pozadí tajných operací i příběhy jejich obětí